Tereza Švolíková, módní návrhářka a absolventka plzeňské Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara, ve své tvorbě využívá výhradně přírodních materiálů, jako je například hedvábi. Její unikátní kolekce ručně vyráběného dámského spodního prádla sbírají ocenění i zájem médií. O Češích tvrdí, že mají rádi hlavně praktické a pohodlné oblečení. „Myslím, že neradi příliš vyčnívají z davu a vesměs se oblékají celkem nudně. Ve svém okolí mám ale spoustu lidí, kteří si kreativně vytvářejí vlastní styl a svému šatníku věnují velkou péči.“ Co se týká jejího zaměření, tedy spodního prádla, většina lidí podle ní tolik neřeší, jak vypadá, protože není na první pohled vidět. „Mají ty svoje oblíbené vytahané trenýrky, které nosí do roztrhání. Běžně se nosí spíš basic střihy, ale myslím, že každá žena má i nějaký fancy kousek. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že nevšední prádlo nakupuje často muž jako dárek pro svou partnerku.“
Svou unikátní kolekci spodního prádla vyrábí pod značkou Objet petit a. Vyznačuje se nejen použitím delikátních materiálů a jejich barvením přírodními ingrediencemi, ale i mnoha rafinovanými detaily. Kde Tereza Švolíková nejraději nakupuje hedvábí a jaké jsou její kulturní tipy?
A jak se dostala k profesi módní návrhářky? „Vyrůstala jsem v tvůrčím prostředí, a tak pro mě bylo přirozené jít na uměleckou školu. Milovala jsem materiály a pořád jsem vytvářela nějaké kreace pro sebe a svoje spolužačky. Studium módního návrhářství jsem zakončila diplomovou prací zabývající se spodním prádlem jako nejintimnější částí šatníku. Spodní prádlo se pro mě stalo velkou výzvou a rozhodla jsem se v tom pokračovat. Na základě stále probíhajícího procesu a experimentu vznikl před více než rokem projekt s názvem Objet petit a, kterému se momentálně věnuji nejvíc.“
Jako módní návrhářka samozřejmě rozmýšlí, co si vezme na sebe. „Nejraději nakupuji ve vintage shopech a sekáčích, ale většinou vybírám celkem nadčasové věci. Nemám vyloženě oblíbený obchod, většinou je náhoda, když se mi někde něco opravdu líbí. Poslední dobou jsem si oblíbila olivově zelený kožený kabát, který jsem si koupila v Kuzmarkt vintage shop na pražské Letné a tmavě červenou lakovanou obdélníkovou kabelku z Boho cafe & store. Nedávno jsem také objevila super secondhand Kukmal Hilda na Žižkově a ráda se chodím dívat na opravdu starožitné oblečení do Aristokrat Vintage.“
Pokud by nebyla návrhářkou, pravděpodobně by se prý živila jako parfumérka. „Není ale všem dnům konec!,“ směje se Tereza. Ostatně, kosmetiku a parfémy ráda nakupuje. „Kosmetiku většinou pořizuji v Havlíkově Apotéce a v obchodech Biooo nebo Lush, odkud mám i jednu ze svých oblíbených vůní Jasmínový parfém Lust,“ říká. „Svůj nejoblíbenější parfém jsem ale dostala, je jím Rouge Assassin od Jovoy.“
Vůbec nejraději však Tereza nakupuje látky. „Materiály na výrobu spodního prádla většinou objednávám on-line od výrobců ze zahraničí, ale ráda se chodím na látky dívat do kamenných obchodů. V Praze například do obchodu Sartor v Karmelitské ulici, kde mají velký výběr hedvábí. Ráda také chodím do Fialy na Korunní, kde lze najít klasické látky mimo jiné i české výroby.“
Profesně ji nejvíc inspiruje lidské tělo, touhy, pocity, umění, příroda… „Většinou jsou moje inspirace založené na různých vizuálních vjemech, které jsou spojené s tím, co se děje kolem mě. Blízko mám k vintage estetice a starožitnostem. Ostatně starožitné komponenty někdy používám i v rámci vlastní tvorby. Často spontánně experimentuji s materiálem a jejich barvením pomocí přírodních ingrediencí, které jsou pro mou práci momentálně zásadní.“
3 RYCHLÉ TIPY NA KONEC
Na sociálních sítích sleduji designéry, kteří pracují s udržitelnými alternativami v oblasti materiálů. Nedávno jsem narazila na experimentální textilní designérku Nienke Hoogvliet, která se zabývá výzkumem v oblasti textilního průmyslu a nabízí alternativy pro jeho výrobu. V českém prostředí tyto otázky řeší například módní návrhářky Mija Jadrná v její Postcompost trauma couture nebo Lenka Vacková, od které bych si vybrala naprosto cokoli. Jinak jsem v poslední objevila kostýmní výtvarnici a interierovou designérku Anju Vang Kragh. Zamilovala jsem se do jejích ručně malovaných textílií.
Teď zrovna čtu Umění a iluze od Ernsta Hanse Gombricha
Z filmů se mi v poslední době líbil Portrét dívky v plamenech od režiséra Céline Sciamma, Maják od Roberta Eggerse, nebo klasika Poslední tango v Paříži Bernarda Bertolucciho
Tereza Švolíková na Instagramu.