Na počátku všeho je knoflík. Alespoň tak tomu napovídá krátký film The Button v režii Davea Freea s hudebním doprovodem Kendricka Lamara. V tomto imaginárním příběhu se Margaret Qualley, herečka, tanečnice a také ambasadorka domu Chanel vydává pro ztracený knoflík ze svého saka. Díky cestovní jízdence, kterou ji daruje topmodelka Naomi Campbell, dorazí do ateliéru na legendární pařížskou adresu 31 Rue Cambon. Tam na ni čeká Anna Mouglalis, která představuje ducha samotné Coco Chanel. „Krása v nedokonalosti času,“ říká hlavní hrdince, která díky ní pochopí emocionální hodnotu knoflíku jako nositele vzpomínek a skutečného symbolus. Video následně otevřelo i celou show haute couture přehlídky na sezonu jaro/léto 2024. Celé video můžete vidět zde.
„Chanel ve mně probouzí emoce, které mi slouží jako inspirace v každé kolekci. Mým úkolem je najít nové způsoby, jak vyprávět ty nejkrásnější příběhy domu Chanel,“ říká Virginie Viard, kreativní designérka Chanel. Letošní rok je navíc malou oslavou. Je to přesně sto let, co paní Chanel navrhla první kostýmy pro balet Sergeje Ďagileva. Virginie Viard v nové haute couture kolekci reflektuje podstatu baletu, jeho noblesu, lehkost i teatrálnost. A především atributy, jako je tyl, krajka, krátká bolerka, volány a mašle.
„Krása v nedokonalosti času. To je něco, v čem teď žijeme,“ říká Dave Free, režisér snímku The Button. „Každá nedokonalost má svůj příběh, který čeká jen na dalšího čtenáře, aby přidal další stránku do knihy.“
Virginie Viard se v kolekci opět vrací do archivu domu. Tentokrát do mládí samotné Coco, kdy ještě nebyla světoznámou krejčovou. Návrhářka se ráda obklopovala vybranou společností a mocnými lidmi a především muži, kteří ji pomohli k následnému úspěchu.
Byl to Arthur Capel, zvaný Boy, synovec Winstona Churchilla, Dmitrij Romanov, bratranec cara Mikuláše II., nebo Ernest Beaux, jeden z nejslavnějších parfumérů a tvůrce slavné aldehydové vůně Chanel N°5. Gabrielle se také přátelila se Sergejem Ďagilevem, zakladatelem renomované baletní společnosti, se kterým jej pojila fascinace baletem a vytvořila pro jeho představení na svou dobu inovativní a pokrokové kostýmy.
Ďagilev chystal nastudování baletu Le Sacre du Printemps (Svěcení jara) Igora Stravinského. Náklady uvedení byly astronomické. Zdálo se, že k uvedení nikdy nedojde. V ten moment Coco cítí příležitost. Ďagilev se s ní však nejprve setkat nechtěl. Když si Coco doslova vydupe setkání s impresáriem, překvapí ho. Podá mu šek, který svou velkorysostí přesahuje veškerá jeho očekávání. Nabízí mu 300 000 franků. Nejedná se o půjčku ale dar. Na oplátku chce jediné – doporučení ve správných kruzích. Balet slaví úspěch a Coco získává novou klientelu.
„Často přemýšlím o tanci, je to důležité téma u Chanel. Dům má blízko ke svým institucím, k choreografům a tanečníkům a my vytváříme kostýmy pro balet. Snažila jsem se spojit sílu a jemnost těl a oděvů ve velmi éterické kolekci složené z tylu, volánů, plisé a krajek,“ vysvětluje Virginie. Typický chanelovský knoflík je prakticky okamžitě rozpoznatelný. Dvě vzájemně se protínající se písmena C. Dřív než logo však vznikla praktičnost. Ano, knoflík usnadňuje rozepínání a zapínání oděvu. Díky knoflíkům se ženy mohly zbavit všeho, co jim bránilo ve volném pohybu. Stejně jako kapsy, které Coco považovala za revoltu vůči mužům. Gabrielle se ke knoflíkům chovala s maximální úctou. Téměř jako ke šperkům.
„Tanec ve mně vyvolává všechny ty příběhy a emoce, které jsou mi blízké a které s takovým potěšením předávám a vyprávím,“ uzavírá Virginie. Kolekce nabízí paletu průsvitných krátkých rovných sukní, dlouhých šatů, kombinéz a malých pelerín zdobených výšivkami znázorňujícími drapérie, drobné mašle, iluzivní tylové kapsy, krajkové pásky, flitry, prýmky a drobné květy, bílé baletní trikoty a punčocháče.
Virginie Viard je jedním ze symbolů emancipace v soudobé módě. Barikády však nejen boří, ale občas i vytváří. Inovativní styling kolekcí je sporným bodem mezi novým publikem a stálými klienty značky Chanel. Ačkoli téma i prezentace chce zaujmout silné ženy, celkové romantické vyznění kolekcí kolekcí kritizuje stávající klientela. Co stále zůstává zachované a je to jakoby přítomnost starých časů, kdy se kolekce předváděly pro úzký okruh klientů a novinářů v uzavřených ateliérech je, že poslední model byla opět nevěsta. Otázkou, která zůstane nezodpovězená je, zda by se tato estetická linka líbila samotné Gabrielle Chanel.
Celou kolekci si můžete prohlédnout zde