Další článek
1 / 4

Rituální setkání po italsku / Jak si správně užít l’aperitivo

Zatímco Čech si na cestě z práce domů často zaskočí „na jedno“ a pro Američany je takovým odpočinkem barová klasika Happy Hour, Italové nedají dopustit na l’aperitivo, zastávku, kterou ve světě znají jako l’aperitivo italiano. Barman Milan Drahoš vysvětluje, co se při něm obvykle pije a konzumuje.

Ani jedna z výše jmenovaných příležitostí neznamená, že si do podniku zajdeme sami a u družných Italů to platí dvojnásob. „Výraz aperitivo pochází z latinského slovesa aperire, což znamená otevřít,“ vysvětluje šéfbarman pražského BeBop baru Milan Drahoš. 

Latina je tu příznačná – staří Římané věděli, že určité nápoje stimulují chuť k jídlu. Ovšem potomci antických reků toto dotáhli k dokonalosti, protože jejich l’aperitivo není jen o nějakém drinku, ale i o něčem dobrém na zub, protože už dávno pochopili, že taková malá chuťovka dovede v kombinaci s aperitivem rozdmýchat chuť na řádnou večeři ještě víc.

Podvečerní l' aperitivo patří k Itálii stejně mocně jako pizza margherita, fiat cinqucento a überstyloví muži, ženy a jistě i nebinárníci... / foto: archiv

L’Aperitivo je rituál, a to, jak vypadá a čím se liší od toho našeho záskoku „na jedno“, je samozřejmě vynálezem Italů. Na začátku byl Antonio Benedetto Carpano, který koncem osmnáctého století vytvořil první vermut, kořeněné fortifikované víno. Druhý impuls dodal Gaspare Campari, když vytvořil roku 1860 svůj kořeněný bitter, jemuž dal své jméno a hlavně když se o dva roky později přestěhoval do Milána a otevřel si poblíž zdejší slavné katedrály Narození Panny Marie svůj podnik Café Campari, kde svůj bitter podával.

Třetím vývojovým stupněm fenoménu l’aperitivo se stala nabídka milánského baru Il Camparino ve dvacátých letech minulého století. Podnik, opět umístěný poblíž katedrály, nabídl krom sklenky koktejlů na bázi campari i misky s olivami či oříšky i jednoduché jednohubky nebo malé tramezzini, trojúhelníkové sendviče.

Posledním schůdkem k dnes slavnému jevišti aperitiva italiana byl počin Vinicia Valda, majitele milánského baru Cap Saint Martin, který se nechal inspirovat v osmdesátých letech americkými happy hours a nabídl tady v ceně drinku, ať alkoholického nebo nealkoholického, i vybrané chuťovky všech možných druhů. Konkurence nemínila zaspat, a tak l’aperitivo ovládlo nejen Milán, ale prakticky celou severní část Itálie, a krom barů se příležitosti chytily i mnohé restaurace. „Aperitivo je svým způsobem gastronomický koncept, který je časově vymezený, vždy zhruba mezi osmnáctou a jednadvacátou hodinou,“ tvrdí Milan Drahoš.

Šéfbarman pražského BeBop baru Milan Drahoš... / foto: archiv

Tekutá složka l’aperitiva je přitom klíčová. „Jsou to nápoje lehké, suché a hořkosladké. Patří mezi ně vermuty, amara a Italské červené bitters, z nichž nejznámější je určitě Campari,“ vysvětluje Drahoš. „Populární aperitivní koktejly jsou Americano, Negroni, Spritz, Boulevardier a jiné,“ dále vyjmenovává.

Abstinenti, vyléčení alkoholici, či tací, kteří prostě jen nemají na alkohol zrovna chuť, také nepřijdou zkrátka. Pro ně je tu Crodino – elegantní, prémiový nealkoholický aperitiv skládající se z pramenité vody, v níž se byliny, koření i dřevo macerují po dobu šesti měsíců a později sytí oxidem uhličitým. Jeho hořkosladká chuť je přirozenou součástí fenoménu l’aperitivo. Salute!