Na vlastní kůži / Okusili jsme nejlepší geotermální lázně na Islandu

Ostrov ohně a ledu, drsného větru, který dokáže vrhat kamením a zastavit silniční provoz na dva dny, ale taky země přírodních lázní s vodou ohřátou magmatem, ukrytým tisíce metrů pod sopkami, které tvoří většinu krajiny Islandu. Země, kam si jezdíme „čistit hlavu“ na horských túrách a offroadových výpravách, ale zároveň místo, kde stačí zajet jen pár kilometrů k nezvyklému luxusu.

Islandská moderní architektura roste pomalu, citlivě a zcela v souladu s myšlenkou udržitelnosti. Zdejší geotermální lázně jsou jako drahokamy – výtvory přírody „vybroušené“ a zasazené architektem do divoké přírody. Pojďme se podívat do třech nejzajímavějších, na které narazíme při cestě po „Ring Road“, tedy okružní silnici číslo 1.

Lázně Vök Baths leží jen několik minut od města Egilsstaðir a ikonické vesnice Seyðisfjörður, známé pro své barevné domy, na Island nezvykle bohémskou společnost a také přístaviště trajektu, který zemi ohně a ledu každý týden spojuje s Dánskem. Lázně nabízejí „nejčistší“ termální vodu v zemi (to znamená spíše nejprůzračnější, s nejmenším množstvím rozpuštěných minerálů) a unikátní spojení udržitelnosti, komfortu a obklopení panenskou přírodou v tom pravém slova smyslu.

Pokud absolvujete obligátní „Ring Road Trip“, zdržení v této oblasti se určitě vyplatí. Moderní budova zázemí Vök Baths je nenápadně „zaříznutá“ do svahu na břehu jezera Urriðavatn na východě Islandu a představuje jednu ze zatím stále ještě nemnoha ukázek moderní severské architektury na ostrově. Podoba lázní vznikla pod taktovkou islandského studia Basalt Architects, které se na lázeňské budovy specializuje a na kontě má i podobu slavné Blue Lagoon a další unikátní lázně Guðlaug a GeoSea.

Moderní zázemí s monochromatickým tmavošedým obložením poskytuje (v lázeňství dříve poněkud opomíjené) soukromí, venkovní geotermální lázně nabízejí dokonalé splynutí s přírodou. Dva plovoucí bazény (jediné svého druhu na Islandu) s „nekonečným“ efektem a dřevěným molem umožňují i ponor do ledového jezera – s vědomím, že horká voda je na dosah, stejně jako drink ve „swim-in“ baru. Což je koncept, který se na Islandu navzdory čtyřicetiprocentní spotřební dani na alkohol těší velké popularitě.

Geotermální oblast u jezera Mývatn na severovýchodě Islandu nabízí pohledy na siřičitá pole s horkými prameny, žijícími vlastním životem a čpícími amonnými výpary, i černou „měsíční“ krajinu, v níž se rozlévá oáza klidu a bezstarostného odpočinku v podobě členitého komplexu horkých alkalických jezírek s charakteristicky bílomodrou barvou vody. Ta je čerpána přímo z 2.500 m hlubokého vrtu geotermální elektrárny v nedalekém Bjarnarflagu s počáteční teplotou 130 °C.

Po přítoku do uměle vytvořené laguny má ale voda maximálně 40 °C a ke koupání je vhodná nejen díky své teplotě, ale i složení – obsahuje vysoký podíl minerálů prospěšných pro pokožku i dýchací cesty a je přirozeně antibakteriální. Samotná laguna vznikla ve štěrkopískové jámě uprostřed „mrtvé“ sopečné krajiny. Architekt Halldor Gislason nejenže dokonale využil místo s výhledem na působivou černou pustinu, ale výstavbou lázní napomohl i revitalizaci této lokality.

Budovu zázemí Mývatn Nature Baths se rozhodl nenavrhnout jako monolitickou stavbu, ale vsadil na komplex samostatných objektů, propojených průchody či chodníky, jako tomu bývá u islandských „venkovských“ lázní. (Třeba minimalistická šatna se sprchami se nachází v samostatném „domečku“.) Součástí komplexu je i bistro nebo parní sauna s prosklenou stěnou, vyhřívaná geotermální párou. Nechybí obligátní vodní bar v podobě stánku, vyčnívajícího přímo z hladiny jedné ze zátok, které laguna tvoří.

Na Islandu v posledních letech vyrostlo tolik unikátních lázní, že se často říká, že do Modré laguny ani není potřeba jezdit. Ano, může tu být hodně lidí (což v době covidu tak úplně neplatí) a je to „moc turistické“ místo. Nicméně poloha lázní pouhých dvaceti minut jízdy od mezinárodního letiště v Keflavíku a hlídaná úschovna zavazadel dělá z Blue Lagoon velmi neotřelou „odletovou halu“. Doporučujeme zde zůstat do doby těsně před odbavením, protože hala v Keflavíku je opravdu spartánská…

Zajímavý je i příběh laguny – je produktem nehody, vzniklé v nedaleké geotermální elektrárně. Jako vedlejší produkt přetváření geotermální energie na elektřinu zde vznikla „odpadní“ voda bílé barvy a pochybného složení. Ve snaze zbavit se jí, ji zaměstnanci odvedli do lávového pole, kde doufali, že se vstřebá. Nestalo se, křemičité usazeniny vytvořily na dně vodotěsný povlak podobný bílé glazuře a tím i umělé jezero, jehož bílá voda odráží jedinečnou namodralou barvu.

Modrá laguna byla na světě, ale koupali se v ní jen odvážlivci, kteří brzy zjistili, že není škodlivá a navíc pomáhá mimo jiné třeba na psoriázu. V roce 1998 zde vyrostl jeden z prvních projektů „lázeňského“ studia Basalt Architects – obrovský, ale z lávy citlivě vystupující komplex zázemí, kosmetické kliniky a butiku, ale také špičkové restaurace a hotelu. Hlavním lákadlem je i tady voda, ale také „bar“ s obličejovými maskami (a samozřejmě i ten s drinky) a výhled do drsného lávového pole, vzniklého jako následek tisíce let staré erupce.