• Radosti
  • Cestování
  • Do lázní / Antonín Procházka a jeho deset argumentů, proč je město Bath naprostou perlou Anglie
Další článek
1 / 25

Do lázní / Antonín Procházka a jeho deset argumentů, proč je město Bath naprostou perlou Anglie

Antonín Procházka žije v Bath, stotisícovém lázeňském městě na jihovýchodě Anglie, které patří mezi nejvyhledávanější turistická místa v celém Spojeném království. Co je ve městě k vidění a kde si poslechnout staré námořnické písně?

Kosmopolitní atmosféře města napomáhají kromě všudypřítomných turistů i dvě místní univerzity. Zároveň si město zachovává tradiční anglický charakter, který mu dodávají místní obyvatelé, z nichž někteří vypadají jak vystřižení z časopisu Country Life. Celá oblast je oblíbeným místem, kam bohatší Angličané migrují před ruchem Londýna a zbytku Anglie.

V Bathu najdeme i českou stopu. Nejznámější knihkupectví v Bath Mr. B’s Emporium of Reading Delights vedou Nic a Juliette Bottomley, kteří dlouhá léta žili v Praze ve Vlašské ulici. Nedaleko od nich na New Bond Street je obchod čajem Tea House Emporium s českou majitelkou Lenou Eckertovou. V Bath se usadil známý český pětibojař Jan Bártů, který zde založil veleúspěšné tréninkové centrum, které Anglii přineslo již několik olympijských medailí. Skoro sta let se v Bathu dožila chomutovská rodačka a teta známého pražského kurátora Martina Šmoka Mimi Wotzilka.

Antonín poznává Bath zpoza řídítek... / foto: archiv autora

1.
Průchody, pasáže, malé uličky

Bath lze buď projít po hlavních ulicích nebo lze využít množství rozmanitých průchodů, pasáží a malých uliček. Málokteré vznikaly tak, aby tvořily promyšlený dopravní systém. Nezřídka na jejich konci člověk najde dům, kterým nelze projít nebo se objeví u hlavní silnice, kterou musí dlouze obejít. Zjevný nedostatek „plánu“ má své kouzlo a občasná neúčelnost místní urbanistiky přispívá k rozmanitosti města.

2.
Dveře a balkony

Domy v Bathu jsou většinou postaveny z bílého vápence. Bílý tedy je jen od doby, kdy počátkem devadesátých let plynové topení nahradilo topení tradičním uhlím a fasády celého města byly omyty. V úrovni očí kromě výkladů obchodů jsou nejvýraznější zdobné dřevěné dveře domů. Převažují červená, modrá a bílá barva. Nepostradatelné je klepadlo, otvor na poštu a u paty dveří kovová hrazdička na otírání bahna z bot. Zvedne-li člověk zrak, může se podivovat nad tvary a ozdobností místních balkonů.

3.
Terasy, chodníky, dlažba

Málokterý dům v Bathu kopíruje úroveň ulice. Běžné jsou obydlené suterény s velkým dvorkem pod úrovní chodníků. Ovšem nezvyklé nejsou ani domy, které se zvedají z terasovitých chodníků, z nichž se schází na ulici po schodech. Chodníky jsou často dlážděny velkými nepravidelnými deskami. Na povrchu desek lze najít desítky obrazců, ve kterých ulpívá po častém dešti voda.

4.
Lázně

Lázně založili v Bathu již starověcí Římané. Komplex starých římských lázní v samém středu města patří k největším turistickým lákadlům. Kromě římských lázní, které již neslouží původnímu účelu, je možné ve městě navštívit moderní spa a ponořit se do vody z místních teplých pramenů.

5.
Crescenty

Chození z místa A do místa B ulicemi ve tvaru oblouku, aniž by tím člověk byl znepokojován, vyžaduje cvik. Vždyť by bylo možné se do místa B dostat mnohem rychleji, kdyby šlo jít přímou cestou. Bath je městem, kde člověk takový cvik získá. Takzvané crescenty („srpence“) jsou spolu s lázněmi pozoruhodností, kterou u města Bathu zmiňuje každý průvodce. Domy seřazené do oblouku jsou většinou lemovány zelenými plochami s nízko střiženým anglickým trávníkem či s ovcemi nahrazujícími sekačku. Tyto travnaté plochy jsou oplocené, takže člověk jít po oblouku prostě musí.

6.
Panoramata

Je notorietou, že města, která jsou postavena v kopcích, jsou hezčí než města postavená v plochém terénu. Bath je jen dalším z potvrzení této známé věci. Člověk tu jen málokdy jde po rovině. Město je ze všech stran obklopené kopečky, z nichž vidíme město na dlani podobně jako při pohledu z Petřína na Prahu.

7.
Ragby a kriket

Tradičnímu charakteru Bathu odpovídá i to, že dva sporty, kterými město žije, jsou ragby a kriket. Stadiony městských klubů jsou v samém centru mezi řekou Avon a vodním kanálem u zastavěného Pultney mostu. Na zápasy místního ragbyového klubu, který hraje nejvyšší anglickou ligu, se sjíždějí fanoušci z širokého okolí. Své šály v klubových barvách černá-modrá-bílá fanoušci často omotávají přes svá tweedová saka a voskové bundy.

8.
Kanál a zdymadla

Kromě řeky Avon protéká Bathem i vodní kanál z počátku devatenáctého století, který spojuje pobřežní Bristol s Temží a v celé své délce měří 140 km. V kanále kotví a někdy ho i splavují podlouhlé a nezvykle úzké obytné lodě, všelijakých tvarů, barev a osazenstva. Úzké jsou proto, aby se v co největším počtu vměstnaly do několika ručně ovládaných zdymadel, která propojují kanál s řekou. V lodích se většinou topí uhlím a dřevem a kromě těchto topných zásob zdobí střechy kajut vše od kol, kočárků po květináče a staré hračky.

9.
Obchody a kavárny

Bath je plný malých obchodů, kaváren, restaurací, galerií a více či méně luxusních obchodů a to i se zbožím z druhé ruky. Scéně „nezávislých“ obchodů vévodí knihkupectví Mr. B’s Emporium of Reading Delights v John Street ověnčené mnohými cenami britských knihkupců pro nejlepší knihkupectví v celé Velké Británii. Na konci Wolcott Street najdete krále místních prodejen šatstva – kožené bundy na motorky ze sedmdesátých let, fraky a svatební šaty, čepice, šály, prostě cokoliv, co měl kdy kdo na sobě. Vše vhodně zatuchlé, cena nezřídka dle váhy kupovaného.

10.
Hospody

Úpadku anglických hospod se Bathu zatím úspěšně brání. A to dokonce do té míry, že v Bathu najdeme několik zcela tradičních podniků s viktoriánským designem rozdělujícím prostor dřevěnými stěnami na malé místnůstky s vlastním krbem. Tyto hospody se nepodbízejí hlasitou reprodukovanou hudbou ani televizními sportovními přenosy. Nejhezčí z místních hospod leží na rohu ulic Guinea Lane a Paragon a jmenuje se příznačně Star Inn. Občas vás místní štamgasti překvapí tím, že vytáhnou zpod stolů nástroje a spustí staré námořnické písně.