Skleněné umění / Kvůli kterým českým sklářům se nyní vyplatí sáhnout do peněženky

Například malované skleněné vázy Františka Jungvirta, studenta na pražské UMPRUM, se ještě před pár lety prodávaly za 10 tisíc Kč, nyní je jejich hodnota až pětinásobná. Vyplatí se přitom sledovat výstavy a přehlídky, které nabízejí selekci současné kvalitní tvorby, jako je například festival Czech Design Week, který se dlouhodobě zaměřuje na objevování zejména sklářských talentů.

Ještě před několika lety u nás nakupovali umění především ti nejbohatší. Dnes se stávají umělecká díla atraktivní pro stále širší skupinu investorů. A právě v českém skle se skrývá potenciál. Pořizovací cena skleněných děl renomovaných autorů je totiž, na rozdíl od obrazů známých českých malířů Kupky nebo Filly, velmi příznivá a pouze výjimečně překračuje milionovou hranici, jako je to například v případě tavených plastik dvojice Libenský-Brychtová. Díla takových jmen, jako je František Vízner nebo Bohumil Eliáš, se pak běžně draží za statisíce.

U začínajících designérů se ceny pohybují v řádově tisících korun, za pár let však mohou dosahovat mnohonásobně vyšších hodnot. K nejprodávanějším mladým designérům skla, kteří potvrzují svůj talent a investiční potenciál, v současnosti patří kromě již zmiňovaného Františka Jungvirta také Dominika Petrtýlová nebo Anna Jožová. Vyplatí se ale dlouhodobě sledovat i další mladé tvůrce, jako jsou například Tomáš Kučera, Marieta Tedenacová nebo Kristína Ligačová.

Výhoda uměleckých skleněných děl nespočívá pouze v jejich ceně, ale také ve světovém renomé. České sklo se prodává celosvětově a zejména pro americké, evropské nebo japonské sběratele se již stalo neodmyslitelnou součástí sbírek, takže i v okamžiku jeho prodeje existuje široké pole, kde výrobek nabídnout.

Češi jsou při pořizování designových produktů nejenom těch ze skla spíše opatrní. Přitom některé ručně vyráběné kousky stojí pouze o pár tisíc více než masové výrobky ze zahraničních nábytkářských nebo oděvních obchodů.
„Častokrát to začíná nákupem drobného zboží, jako jsou tužky a bloky. Poté následují různé doplňky v podobě šperků či peněženek nebo oblečení a boty. Mnohem méně jsou však lidé ochotní investovat do vybavení bytu a bytových doplňků,“ vysvětluje chování Čechů Lukáš Pipek, ředitel festivalu Czech Design Week. „Stoupající zájem o lokální design je patrný zejména u generace mileniálů, kteří upřednostňují kvalitu nad kvantitou a hledají originální kousky do svého bytu či šatníku,“ dodává Pipek.

Design může být tím, co na přesyceném trhu upozorní právě na váš výrobek, proto i menší společnosti v Česku investují do designu nemalé peníze. „Často začínají tvorbou nového loga, případně grafického webu, později se pouštějí do návrhu samotných produktů a jejich obalů nebo dárků pro věřitele a klienty,“ upřesňuje Pipek.

Obrazy, sochy a další umělecké předměty jsou specifickou investicí. Pokud se rozhodnete nakoupit designová díla, rozhodně nebude mít smysl je prodávat dříve než za pět, deset let. Nekupují se však pouze kvůli zhodnocení v budoucnu, ale i pro vlastní potěšení majitele. Výraznou úlohu zde hrají osobní vkus a emoce, protože obchodování s uměním je mimo jiné také o vnímání krásy a našem vztahu k této hodnotě.

Každý, kdo chce do designu a umění investovat, by měl mít o daném oboru alespoň základní přehled. Důležité je aktivně sledovat dění na trhu a navštěvovat různé výstavy a vernisáže. Určitě se vyplatí prohlédnout si díla začínajících autorů na klauzurních výstavách vysokých uměleckých škol. Po klauzurách se častokrát výrobků ujímají galerie, design story a jiná prodejní místa, kde s koupí konkrétního designového kousku rádi poradí. Odborníci doporučují také udržování osobního kontaktu s vybraným umělcem.