Další článek
1 / 13

Nové projekty / Vinohrady ve mně rezonují, říká Petr Hromádka z Henceforth.

Na začátku byla příležitost. Petr Hromádka v roce 2006 dostal od klienta jasné zadání – vytvořit pokrokovou prodejní prezentaci projektu rezidenčního bydlení. V té době začal vnímat potenciál a neobjevené možnosti, které tato oblast před více než dekádou skýtala, a vytvořil tým profesionálů s mezinárodními zkušenostmi, s nimiž dnes tvoří etablovanou konzultační společnost Henceforth. Jejich posledním úspěchem je realizace strategie rezidenčního projektu Mánesova78 na Vinohradech, které pro Petra Hromádku představují srdcovou lokalitu. Spolu jsme se bavili nejen o tom, jak čistě marketingový byznys postupně vyrostl v konzultační společnost pokrývající všechny segmenty real estate.

S Petrem Hromádkou, zakladatelem společnosti Henceforth., jsem se setkala v páteční upršené dopoledne v kanceláři Na Perštýně. Přišel v dobrém rozpoložení a klidným, vyrovnaným hlasem mi začal vyprávět, jak se byznys zaměřený převážně na realitní marketing v průběhu let rozrostl na komplexní poradenství developerům, jež na začátku roku 2021 úspěšně vykrystalizovalo přípravou strategie pro rekonstrukci a prodej pozdně-secesní rezidence Mánesova78: „K naší cestě k tomuto projektu vedlo hned několik důvodů. Jedním z nich bylo moje dětství strávené na Vinohradech, kde jsem vyrůstal. Vinohradský veřejný prostor a kvalita domů, které zde stojí více než sto let, ve mně velmi rezonují, zároveň mi záleží na tom, jakým směrem se bude tato oblast ubírat. Když se tedy objevila příležitost zastřešit strategii projektu Mánesova78, hrál v mém případě velkou roli i osobní rozměr,“ popisuje.

“Vinohradský veřejný prostor a kvalita domů, které zde stojí více než sto let, ve mně velmi rezonují, zároveň mi záleží na tom, jakým směrem se bude tato oblast ubírat.”

Díky dlouhodobým znalostem pražského rezidenčního trhu a týmu vytrénovaném na vyspělých zahraničních trzích mají v Henceforth. jasnou představu, jak efektivně nastavit strategii daného projektu. „Musíte samozřejmě rozumět byznysu, v tomto případě tedy zejména segmentu prémiových realit, které se od těch standardních v mnoha ohledech liší. Díky tomu, že máme na tomto poli cenné know-how, a to nejen na úrovni nastavení marketingové komunikace, ale především na úrovni produktu, legislativy a finanční stránky, můžeme přijít s opravdu funkčním přístupem,“ vysvětluje a dodává, že v případě realizace takového projektu je důležité nebát se investovat do nadstandardních materiálů v jednotlivých bytech i společných prostorách, důležitá je také integrace zajímavých partnerů, kteří výsledný produkt odliší od konkurence. „Dlouhodobě vnímáme trend, že tyto nemovitosti na pražském trhu stále chybí, přitom jsou mezi klienty velmi žádané. Jde o detaily, které vytvářejí místo, kde se lidem opravdu dobře žije, kde je dobrá energie a kde lze dát reálný základ tomu, co vznikne v kreativně-komunikační lince.“

Rezidence Mánesova78 od počátku vznikala jako projekt, v němž se všechna zmíněná a pro Henceforth. určující hlediska, promítala: od nadstandardního pojetí ve společných prostorách i samotných bytech přes praktické stránky, které jsou pro rekonstrukci historické budovy specifické, až po promyšlenou komunikační strategii. „Mánesovu78, a vůbec jakýkoliv jiný historický dům, vnímám jako živý organismus, což se projeví právě při rekonstrukci. Stojíte před materiály, které jsou v objektu desítky let, a musíte s nimi umět pracovat tak, abyste splnili nároky moderního bydlení, a přitom respektovali jejich historickou hodnotu,“ popisuje Hromádka. Jedním z takových příkladů živoucnosti Mánesovy78 byly například společné vstupní prostory, které byly zanesené několika vrstvami nátěrů. Když se začaly odkrývat, na povrch vykoukly velmi zajímavé štuky a jejich barevnosti. „A přesně v tenhle moment nastal ideální čas navázat na původní dějovou linku. Právě to je na rekonstrukci obohacující – dům vám vždy ukáže nějakou nečekanou vnitřní tvář.“

“Cílem bylo zachování původních architektonických prvků a secesního rázu stavby za vytvoření nadčasového bydlení, jež splňuje soudobé nároky na funkčnost, estetiku i využitelnost prostoru.”

Vnitřní tvář a celkové vyznění secesní rezidence v maximální míře respektovali i partneři, které společnost Henceforth. k realizaci přizvala. Radka Valová s manželem Jakubem z ateliéru OOOOX navrhli koncepci interiérů, standardy projektu i design společných prostor. Cílem bylo zachování původních architektonických prvků a secesního rázu stavby a vytvoření nadčasového bydlení, jež splňuje soudobé nároky na funkčnost, estetiku i využitelnost prostoru. „Zapojili jsme také studio Dechem, jelikož jsme jeho talentovaným tvůrcům chtěli dát příležitost vytvořit světelnou koncepci pro všechny společné prostory, která dodá domu současnou linku. Výsledkem je tak impozantní osvětlení, které svým pojetím odráží vnitřní architekturu budovy. Každé světlo je originál, sklo je probarvované a ručně foukané, takže vytváří unikátní kolekci,“ popisuje Hromádka.

A ze společných prostor opravdu na první pohled vyzařuje noblesa. Po překročení prahu pohled upoutá víceúrovňový lustr, který vytváří dialog s dekorativními štuky, působivé jsou i vitráže dveří a oken, zdobené původní technikou malby na sklo. Důraz na prvotřídní materiály se propisuje i ve výtahu, jehož zadní stěna je tvořená prosvětleným onyxem. „Naším cílem bylo, aby budoucí rezidenty hned po vstupu pohladila příjemná atmosféra, aby se na ten okamžik vždy těšili,“ říká s úsměvem Hromádka.

Nedalo mi to nezeptat se, který z bytů by si vybral on. Čekala jsem, že odpovědí bude jedna z nejvýše umístěných jednotek s terasou, z níž se rozprostírají výhledy na okolní vinohradské domy i na kostel Nejsvětějšího Srdce Páně – ten bych si totiž vybrala já. „Na mě osobně nejlépe působí dvojice bytů ve třetím a čtvrtém patře. Díky tomu, že je dům nárožní, vznikl zde ideální prostor pro velkorysý rohový obývací pokoj, který představuje středobod celého bytu. Pás oken pak oba byty otevírá vstříc výhledu do ulic Mánesova a U Kanálky.“ Prostor by pak dotvořil uměním. Konkrétně ve zmíněných bytech by se podle něj vyjímala tvorba jeho oblíbeného umělce Michala Gabriela. „Představuji si Gabrielovu sochu, která svým tvarem komunikuje s celým prostorem, skoro jako by se v něm pohybovala. Zároveň by mohla mít mimikry, kdy by z jednoho úhlu pohledu zcela zmizela, protože by odrážela své okolí, z toho druhého by vám ukázala celou svou tvář a hmotu. Právě to umí Gabriel perfektně ztvárnit,“ popisuje a já to celé vidím před očima, v interiéru prozářeném měkkým vinohradským světlem.

Více o projektu rezidence Mánesova78.