Další článek
1 / 13

Na návštěvě / Pod stínem liliovníku v Tutzingu

Českoněmecká rodina se rozhodla přestěhovat z Prahy nastálo do Německa a pod dohledem architektonického atelieru SAD postavila jedinečný dům v městečku Tutzing, jedné z překvapivě nejatraktivnějších lokalit v Evropě.

Advertisement

Tutzing se nachází na břehu jezera Starnberger See. Jezero ledovcového původu s křišťálově čistou vodou leží pod Alpami, obklopeno je nádhernou přírodou bavorského venkova, přesto v přímém dosahu města. Biofarmy, cyklostezky, lyžařské svahy, ideální podmínky pro vodní sporty, projížďky na koních. To vše nabízí bezprostřední okolí obce. Tato lokalita se obecně řadí z mnoha ohledů k těm nejatraktivnějším v Evropě. 

„Pozemek, který si investor pro stavbu vybral, byl na ideálním místě, ale poměrně malý, tmavý a zastíněný porostem,“ popisuje spolumajitel ateliéru SAD a zároveň spoluautor návrhu, architekt Adam Jirkal, práci na nevšedním rodinném domu.

„Tutzing je už třetím projektem v řadě, nad kterým jsme se s investorem společně sešli,“ říká Jirkal. „A opět, jako v předchozích dvou případech, šlo o velmi příjemnou spolupráci. Rozumíme si, vzájemně si důvěřujeme, otevřeně spolu komunikujeme – na tom je spolupráce závislá a na výsledku je vždycky vidět, jestli to funguje. Tentokrát bylo naší snahou vměstnat na pozemek co nejprostornější dům pro čtyřčlennou rodinu a její případné hosty. Chtěli jsme tam přivést víc světla, ponechat dost prostoru pro zahradu a tu pak taky smysluplně využít.“

Konečnou podobu stavby, jak známo, vždy ovlivňuje mnoho na sobě nezávislých faktorů, ať už jsou to představy investora, možnosti lokality, rozpočet, požadavky místních úřadů. V tomto případě do tvůrčího procesu zasáhl nečekaný a netradiční prvek – majestátní strom, Liliovník tulipánokvětý. „Byl to už vzrostlý strom, ale i když stál na pozemku s ohledem na náš záměr trochu nešikovně, své místo si po právu uhájil,“ ujišťuje s úsměvem architekt Jirkal.

Na základě zadání a všech zmíněných podmínek vznikly dva propojené domy vzájemně osově posunuté, dvě hmoty zakousnuté jedna do druhé. Dům se elegantně obtočil právě kolem stromu a přirozeně rozčlenil zahradu na příjemná rozlehlejší zákoutí. 

Domy mají společnou platformu a na jejich spojnici se nachází hlavní vnitřní vertikální komunikace – schodiště propojující všechny tři úrovně domu. Společné sklepní prostory, resp. garáž, vinný sklep, saunu, společenskou místnost a úložné prostory. První patro s kuchyní na jedné straně a obývacím pokojem na protější straně halou propojených domů.

Schodiště je lehké, doplněné o nerezové sítě, a jeho schodnice jsou konstruovány tak, aby bylo při používání zcela nehlučné. Vystoupáme-li po něm do druhého patra, dojdeme do ložnic rodičů, ty jsou v předním domě nad obývacím pokojem, případně do pokojů mladší generace, které jsou v druhém navazujícím domě nad kuchyní.  

Díky terasám, z nichž jedna vychází přímo z centrální haly, další z obýváku a další z přízemních prostor navazujících na garáž, a díky posuvným fasádám po obvodu, je dům maximálně propojen se zahradou, otvírá se okolí. Zelená střecha garáže byla využita jako japonská zahrada. Spolu s rozrůstající se vysazenou zelení bude narůstat i přirozená a neagresivní bariéra zajišťující základní soukromí obyvatel. Ze všech místností je výhled do zahrady, z ložnice je krásný výhled na jezero.

„Do interiéru jsme zakomponovali řadu funkčních detailů. Příkladem jsou třeba zatmavovací skla v horní části štítu, oboustranný krb, který je spolu s halou a schodištěm dalším propojovacím prvkem obou domů. Do obývacího pokoje jsme zasadili pohovku Prado designera Christiana Wernera s opěrkami, které je možno přesouvat podle nálady a aktuální potřeby. Pohovku jsme doplnili o stolky ze série nábytku Origami, který jsme sami navrhovali,“ popisuje Adam Jirkal.

„Celá kuchyně včetně jídelního stolu vznikla na míru také podle našeho návrhu a vytvořila ji, stejně jako většinu interiéru, naše realizační firma MY76.“

Dalšími takovými prvky jsou betonové obklady domu, osvětlení v zábradlí po celém obvodu terasy, průsvity z povrchu terasy do spodního patra, tedy do společenské místnosti v suterénu nebo například úsporné řešení úložných prostor v ložnicích. 

V návrhu domu se uvažovalo i o případném budoucím vybudování výtahu z prvního patra do druhého, tak aby byl dům plně bezbariérový. V době výstavby to nebylo nutné, do budoucna tato možnost existuje, a to bez nutnosti větších zásahů do konstrukce domu. Počítá se i s budoucí výstavbou v bezprostředním okolí, čemuž byl částečně přizpůsoben návrh zahrady a příjezdové cesty.  

Dům má vlastní solární elektrárnu a tepelné čerpadlo, což je v současné době při stavbě v Německu jednou ze základních podmínek stavby. Liliovník pak tvoří přirozenou dominantu zahrady, tyčí se nad vchodem, zdobí a v létě poskytuje příjemný stín.

Realizace domu: Atelier SAD
Realizace interiéru: MY76
Spolupráce: David Hönig