Další článek
1 / 7

Designérky Kristýna Mikolášková a Tereza Drobná / Jak poeticky reflektujeme problémy kolem sebe

Únik do snové krajiny, křehkost okolností i originální propojení všech objektů. Kolekce bytových doplňků Scene Collection autorské dvojice Kristýny Mikoláškové a Terezy Drobné slavila velký úspěch jak na letošním Czech Design Weeku, tak i Designbloku. Co je pro obě designérky největší inspirací a jak jejich práci ovlivnil Covid?

Obě studovaly design na ČVUT a potkávaly se v rámci společných ateliérů. „Na spolupráci ale došlo paradoxně až během pandemie,“ říká Tereza Drobná, která momentálně pracuje jako designérka v Preciosa Lighting. Kristýna Mikolášková pokračovala dál na UMPRUM do ateliéru Evy Eisler. Studuje, vymýšlí nové projekty a mimo jiné učí výtvarnou přípravu na střední soukromé škole Michael. „V porovnání se studenty jsem tam zatím nejnadšenější já,“ říká s nadsázkou.

Co pro vás znamená dobrý design?
Kristýna: Baví mě, když má hlubší myšlenku a přesah. Obdivuju designéry, kteří se zabývají výzkumem a reagují na ekologické i společenské problémy. Já sama se ve své tvorbě zaměřuji na to, jak reflektovat vlastní pocity a emoce. Tereza to má dost podobně a myslím, že právě proto se nám v té spolupráci tak daří.
Tereza: Pro mě je dobrý design ten s přidanou hodnotou. Třeba když vnímáte problémy kolem sebe a dokážete je poeticky reflektovat.

Instalace Scene Collection je únikem do snových krajin a měst. Jak vlastně vznikla?
Kristýna: Seděla jsem doma, pracovala na klauzurách a už mi to začalo lézt na mozek. Byla pandemie, všichni jsme seděli doma a mně docházela inspirace. Tak jsem jednou napsala Terce, jestli bych nechtěla jít na procházku. Hodně jsme si povídaly a zjistily, že jsme na tom stejně, že se od toho všeho potřebujeme oprostit, třeba společným projektem.
Tereza: Po studiích jsem začala pracovat v Preciosa Lighting jako designérka. A jsem se pracovně nezastavila. Pracovala jsem i během pandemie a cítila jsem, že nutně potřebuji vymyslet i nějaký svůj vlastní projekt. S Kristýnou jsme o spolupráci uvažovaly už na škole, ale podařilo se nám to rozvinout až v té divné době.
Kristýna: Udělaly jsme si pevný harmonogram, scházely jsme se a pomohlo nám to vnést strukturu a systém do života. Už jenom to, že jsme se mohly vytrhnout ze všednosti těch dnů a být zase v tvůrčím procesu, bylo skvělé.

“Miluju bizarní věci, lidská invence bez hranic. Naštěstí díky českému kutilství neustále něco nového objevuji. Někdy je to tak stupidní, až je to geniální a ta hranice je právě děsně tenká...”

Promítá se do kolekce právě doba, ve které vznikla? Tedy covidová pandemie?
Tereza: To byl původní záměr. Snovost je únikem do neznámých krajin, tak jako jsme všichni unikali v myšlenkách někam dál. Řekly jsme si, že vytvoříme objekty použitelné do bytu, což nám v tu chvíli, kdy jsme byli všichni zavření doma, dávalo největší smysl. Nejdřív vznikl set stolků, které se dají různě zasadit do sebe. Pak k nim přibyly další objekty jako vázy, které ještě víc rozehrály tu scenérii, mísa a taky zarážky na knihy, které vycházejí z tvarosloví stolků.
Kristýna: Vázy vznikly ve spolupráci s Preciosa Lighting, což mělo jednu nespornou výhodu – mohly jsme být u celého procesu výroby a rychle tak reagovat na veškeré zádrhely, které nastaly.

Vaše instalace ve mně konkrétně evokovala pozdní odpoledne kdesi na Dálném Východě…jaké máte ohlasy?
Tereza: Každému to evokuje něco trochu jiného, což je skvělé. Někomu naše stolky připomínají např. architekturu Ricarda Bofilla nebo známou hru Monument Valley.

Vzpomenete si design, který vás v poslední době uhranul?
Kristýna: Fascinuje mě tvorba Tadeáše Podrackého, který přistupuje ke svým realizacím úplně jinak než já. Zatímco pro mě jsou zatím specifické jednoduché a čisté tvary, Tadeáš tvoří komplikované expresivní objekty.
Tereza: Miluju bizarní věci, lidská invence bez hranic. Naštěstí díky českému kutilství neustále něco nového objevuji. Někdy je to tak stupidní, až je to geniální a ta hranice je právě děsně tenká.

Máte svou ikonu v oblasti designu?
Tereza: Je jich víc a jsou to spíš ženy než muži. Třeba architektka a designérka Aino Aalto, žena slavného architekta, která stála celý život tak trochu v jeho stínu. Udělala spoustu skvělých designů, v mnoha směrech byla průkopnicí, ale moc se o ní neví.
Kristýna: Hodně mě ovlivňuje Eva Eisler, u které teď studuji. Umělkyně, šperkařka, které se jako jedné z mála se podařilo proslavit i ve světě. Její tvorba je neuvěřitelně různorodá. Má můj obdiv za to, jak dokázala skloubit kariéru a rodinu.

Kde berete inspiraci?
Kristýna: Rozhlížíme se kolem sebe, je to hrozné klišé, ale je to největší zdroj inspirace. Je důležité zůstávat v obraze a sledovat, co se děje ve světě, vídat se s lidmi, prožívat skutečné věci.
Tereza: Během pandemie byla opravdu výhoda, že jsme spolu mohly mluvit, vídat se a tím se navzájem inspirovat.

Máte nějakou konkrétní cestu, kterou se v designu chcete dál ubírat?
Tereza: Obě se věnujeme šperku, což je vidět i v naší práci, záleží nám i na tom nejmenším detailu. Já mám zkušenosti se sklem, Kristýna s kovem, ale rády budeme do budoucna pracovat i s jinými materiály.

“Kdyby měl člověk tolik myslet na novátorství svého návrhu, brzo by upadnul do deprese, protože to úplně nejde. Vymyšlené bylo už skoro všechno...”

Jak moc myslíte na to, aby design, který vytváříte byl originální?
Kristýna: Snažíme se, aby to, co děláme, bylo originální. Ale samozřejmě se někdy stane, že vymyslíte něco, co už vymyšlené bylo. Každý do toho ale může vnést nějaký svůj názor, styl nebo myšlenku. Kdyby měl člověk tolik myslet na novátorství svého návrhu, brzo by upadnul do deprese, protože to úplně nejde. Vymyšlené bylo už skoro všechno.

Samy jste uspěly v rámci Designbloku a Czech Design Weeku, kde jste získaly cenu Czech Design Award za nejlepší instalaci. Co byste poradily někomu, kdo v designu začíná a chtěl by v něm jednou uspět?
Tereza: Neztratit vášeň a zapálení. Pro nás je design životní styl, neustále o něm mluvíme, když se nás někdo zeptá, tak ho totálně zahltíme.
Kristýna: Málokomu se v designu podaří raketový úspěch, takže na tý cestě k úspěchu je vášeň nutná. Zároveň je tam často spousta situací, které člověka srazí, takže jen těm, kteří tomu věří a tvrdě jdou za svým, se to může v budoucnu vrátit.

Co vás teď čeká?
Kristýna: Diplomka, to je asi teď to hlavní.
Tereza: Po Designbloku toho teď hodně přibývá, ale uvidíme, co bude dál.

A bude vaše další práce nějak navazovat na současnou kolekci?
Tereza: To úplně ne, už je to pro nás uzavřené téma a teď chceme otevřít nové.

Kde samy sebe vidíte za deset let?
Tereza: Určitě chceme založit studio.
Kristýna: A dělat to, co nás baví a relativně se tím i uživit.