„Věřím, že na sklonku života vyšplhám nad mraky a vystoupám po schodech do nebe,“ s oblibou tvrdí Yayoi Kusamaová. „Odtamtud budu pozorovat svůj krásný život.“ Dnes dvaadevadesátiletá umělkyně se koncem padesátých let přestěhovala do New Yorku, aby se prosadila ve světě umění. Záhy se stala nedílnou součástí newyorské umělecké scény, třebaže finančně strádala a úspěchy se dostavovaly jen opatrně. Zkraje sedmdesátých let, v depresích z neukojených uměleckých ambic a zdrcená smrtí své platonické lásky, slavného surrealisty Josepha Cornella, se vrátila zpátky do Japonska. Dobrovolně se tam nechala zavřít do psychiatrické léčebny a za jejími zdmi prožila dalších jednačtyřicet let. „Umožnilo mi to věnovat se umění každý den,“ svěřila se v roce 2018 britskému deníku The Guardian. „To mi zachránilo život.“
Počínaje zítřkem startuje v berlínském Gropius Bau jedna z letošních nejpozoruhodnějších výstav v dojezdové vzdálenosti. Je jí retrospektiva originální japonské umělkyně Yayoi Kusamaové. Milou zprávou je, že potrvá až do prvního srpna, což i nám dává jistou naději na mimořádný kulturní zážitek.
Mezitím se z Kusamaové stal jeden z největších uměleckých fenoménů. Její výstavy z posledních deseti let jsou vždy zaručenými událostmi roku. Značný úspěch slaví její pestrobarevné umění také na Instagramu.
Kusamaová krotí své démony pomocí originálních uměleckých děl a instalací, jež desítky let přitahují do světových muzeí a galerií miliony návštěvníků. Berlínská retrospektiva reflektuje sedmdesát let jejího profesního života. Nechybějí rané obrazy a sochy a nezbytnou součástí je také obnovená instalace jejího přelomového díla z šedesátých let – „nekonečné“ zrcadlové místnosti zvané Infinity Mirror Room.
Více o výstavě zde