Jako zpěvák a básník vystupoval na mnoha festivalech po celé Evropě, včetně Kilmainham Arts Festival v Dublinu, Berlin Soup v Aténách a Colours of Ostrava v České Republice. Kromě poezie vydal i povídkový román Neviditelné bary, který vydalo nakladatelství Volvox Globator v roce 2014. Posledních osm let se věnuje psaní – a s tím spojených rešerší – svého nového románu Rabínka z Osvětimi. Je také vášnivým pouličním a portrétním fotografem a má za sebou patnáct profesionálních mezinárodních výstav. Jako herec se objevil například na pražském Fringe festivalu, v televizním seriálu Ztracená legie a celovečerním filmu Praha. Nedávno založil literární festival s názvem Moving Center. V roce 2019 Zell vydal své třetí studiové album Fall Into Flight.
Umělecký všeuměl Lucien Zell pochází z Los Angeles, od konce devadesátých let ale žije v Praze. Je znám nejenom jako hudebník a básník, ale i jako organizátor mnoha kulturních akcí včetně čtení poezie, divadelních her a koncertů. V našem pravidelném Q&A odpovídá, co mu přináší největší radosti či jakou činností si dokonale vyčistí hlavu.
1.
Jaký nový produkt vám v poslední době udělal radost?
„Knihy jsou světlem, ve kterém čteme svět.“ To je věta z jedné z mých básní a já tomu upřímně věřím. Myslím si, že čtení je pro mysl tím, čím je dýchání pro duši. Přečtu několik knih za týden. Přesto jsem se velice urputně bránil pořízení elektronické čtečky. Bylo to jako přidat se k temné straně. Jednoduše řečeno, upřímně doufám, že tištěným knihám (a knihkupectvím) se bude i nadále dařit.
Nicméně z několika důvodů – nejdůležitější je moje přítelkyně, která potřebuje svůj beauty sleep – jsem se rozhodl koupit Kobo Aura H20. Dal jsem mu přednost před Kindle, protože Kobo spouští soubory ve formátu epub a mám přístup ke stránkám, které mi umožňují stahovat je zdarma. Kobo mám teprve asi dva týdny a už to pozitivně ovlivnilo můj život. Z rozmaru jsem se rozhodl pro plně vodotěsný model H20 a zjistil jsem, že požitek ze čtení v horké lázni je opravdová dvojnásobná extáze. Hlavně v zimě.
Určitě ale budu i nadále kupovat tištěné knihy. Nikdy nebudou zastaralé. Protože ve všech svých různých velikostech a tvarech jsou dokonalé. Moje elektronická čtečka je ale společnicí navíc zejména při nočním čtení.
2.
Jaké nejzajímavější jídlo umíte uvařit?
Benátky jsou jedním z míst, kde se moje duše cítí jako doma. Jak řekl básník Rainer Maria Rilke: „Možná, že Benátky jsou jen nálada.“ Jedním z důvodů, proč je to pro mě tak významné místo, je fakt, že jsou takovým estetickým magnetem pro umělecky smýšlející lidi. Asi proto jsem za ta léta potkal skutečně výjimečné lidi. Opravdu úžasní přátelé. Jedním z nich je Marco, velmi cool hudebník ze Švýcarska, mi dal tajný recept na domácí omáčku na těstoviny. Není to příliš sofistikovaný ani složitý recept. Obsahuje čerstvě nakrájenou cibuli orestovanou na olivovém oleji, špetku červeného vína a pár dalších vychytávek, které přinášejí jemné chutě, které rozhodně chybí v každé omáčce koupené v obchodě. Nejlepší ze všeho je, že pokaždé, když vařím těstoviny pro přátele, je uvnitř vzpomínka na Benátky a nenapodobitelná chuť přátelství.
3.
Co vám přináší klid?
Mnoho věcí. Čtení, protože je to únik. Modlitba, protože mě nutí promlouvat slovy mého srdce, abych vstoupil do vyššího prostoru, za hranice časných starostí. Káva a veřejné soukromí dobrých kaváren, protože představují oázu živé poezie v rušném světě. Kreativní práce, protože mě ukotvuje v tom smyslu, že moje každodenní existence má smysl. Moji přátelé, protože tvoří protiklad k divokým titulkům v médiích, které nám neustále připomínají stíny a zrady života. Moje láska, protože ona (přes všechny své ženské bouře) kolébá mé tělo i duši a prolamuje mou poetickou touhu po samotě. Mé děti, protože jsou živými symboly zaslíbení a naděje.
4.
Jaké činnosti jste se v poslední době naučil a dělají vám radost?
Fakt, že jsem v průběhu pandemie jsem se naučil se Zoomem a výrazně se tak zlepšilo mé spojení s širším světem. Uvědomil jsem si, že každá nová technologie, se kterou se seznámím, přináší zpočátku hodně stresu, protože je to, jako bych dostal do ruky nepříjemně nesourodou Rubikovu kostku. Jakmile ale překonám stres a nepohodlné překážky se zvládnutím základních postupů a barvy po stranách kostky se poskládají, vyjdou na světlo moje vlastní zakopané poklady. Technologie je jako most. Ale je to taky řeka. Je ale důležité navigovat její tok tak, aby vás přivedl do nových oceánů vědomí. V současné době vedu workshopy poezie a beletrie přes Zoom a mám studenty v Oregonu, Oklahomě, Arizoně, na Havaji i jinde po celém světe. Já sám se teď účastním pětitýdenního kurzu o W.S. Merwinovi, držiteli Pulitzerovy ceny. Je to náročné, protože kvůli rozdílným časovým pásmům se kurz koná každé pondělí od jedné do čtyř do rána. Ale stojí to za to. Díky Zoomu se doslova přibližuji k novým perspektivám. Také pořádám jednou za dva měsíce diskusní skupinu poezie jménem Poetry Junkies, která má členy v zemích celého světa.
5.
Jaký film nebo televizní pořad doporučujete na tento víkend?
Právě jsem viděl nový film Stevena Spielberga Fabelmanovi. Spoluautorem je Tony Kushner, který napsal scénář k báječnému seriálu Andělé v Americe. Pokud jste to ještě neviděli a jste připraveni na mentálně-emociální cestu, podívejte se na to. Fabelmanovi představují skutečný odklon od klasických Spielbergových přeslazených snímků. Je to intimní a dojemný a poskytuje fascinující pohled na Spielbergův raný rodinný život. Herecké výkony jsou pozoruhodně věrohodné. Judd Hirsch, kterého jsem kdysi naživo viděl ve skvělé hře v Seattlu, je ohromující. Vzhledem k tomu, že na konci snímku se objeví v miniroli i David Lynch, celý film poskočí do nového levelu a končí vykřičníkem. Filmy jsou formou kolektivního snění. Fabelmanovi jsou snem, který vám pomůže se znova probudit se k pocitu zázraku života.