Řemeslné umění / Ve skle nejde nic udělat rychle, říká sklářský designér Lukáš Jabůrek

Nová kolekce představuje šest broušených děl, limitovaných unikátních váz, na kterých Lukáš Jabůrek pracoval devět měsíců. Každý kus prošel náročným procesem vrstvení barevné skloviny, broušení i finálního leštění. Některé objekty doplňuje jemně sametový pískovaný povrch kontrastující s hlubokými leštěnými řezy.

Kromě autorských solitérů ukázal designér také novou podobu své velmi úspěšné nápojové kolekce Dolce Vita. Redesign se vyznačuje „citlivou obměnou proporcí i detailů, aby odpovídala současnému způsobu servírování i pomalému umění vychutnat si okamžik,“ praví se v oficiálním sdělení. Lukáše jsme oslovili s několika doplňujícími dotazy.

Jak jste se vlastně ke sklářství dostal? Pamatujete si ten „iniciační“ moment, kdy jste si řekl, že právě sklo bude váš svět?
Ke sklářství jsem se dostal vcelku náhodou, až při přijímacích zkouškách na Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou v Novém Boru. Chtěl jsem jít na výtvarnou školu, to, že bych se věnoval sklářskému oboru, jsem ale zjistil až při zkouškách. Po nástupu do školy už to bylo jasné, atmosféra sklářských pecí, brusíren a vůbec sklářské řemeslo, to mě hned chytlo.

Jaký je váš pohled na současné české sklářství? 
Sklářský obor je složitý. Nesmírně si vážím všech, kteří se sklářskému řemeslu věnují, mají můj obdiv a pokoru. Situace ve světě není ideální, sklárny tíží vysoké ceny energií a nedostatek kvalitních zaměstnanců. I tak ale, co se týká řemeslného umění, ruční výroby, patříme pořád ke světové špičce. Je to důvod, proč k nám stále míří světoví výtvarníci a designéři tvořit svá díla a projekty.

Kde hledáte inspiraci mimo svět skla?
Inspirace je všude kolem nás, je to různorodé. Ale architektura a příroda, to je základ. Jinak mám rád různé příběhy, hudbu a texty, tam často hledám impuls. Každopádně největší inspirací a zároveň motivací je samotné řemeslo. Když na něčem pracuji… při broušení… neustále přemýšlím, jak to udělat jinak, lépe. Nebo, i když mám při práci na nové váze jasný záměr, kolikrát ho v průběhu změním, když se otevře lepší zajímavější cesta.

Jak dnes vypadá váš tvůrčí proces? 
Je to vždy dlouhá cesta o trpělivosti, ve skle nejde nic udělat rychle. Vše začíná u tužky a kreslení návrhů, skic. Následuje výroba forem a pak vzorování ve sklárně, kde si pronajímám výrobní kapacity a skláře. Když vše dobře dopadne a polotovary nepopraskají při chlazení, pak následuje broušení. Spolupracuji s řadou brusičů, kteří mi brousí moje standardní produkty a já se pak věnuji u sebe v dílně náročným kusům, většinou unikátům pro sběratele, či různé projekty. Práci mám různorodou od broušení skla, spolupráce s firmami na novém designu, instalací v interiérech a architektuře po setkávání s klienty a hledání nových řešení.

Na čem právě teď pracujete?
Spolupracuji teď s Pilsner Urquell na sommeliérské edici pivních sklenic, pro známého šéfkuchaře Jan Punčocháře připravuji nápojovou signature kolekci, pracuji na návrzích nových pohárů pro Velkou Pardubickou a řadě dalších privátních projektů.