V jejím vinohradském studiu se rodí krásné keramické artefakty, které oceňují znalci kávových rituálů, ale i milovníci zážitkového stolování. Při návštěvě dílny vás obejme pozitivní ženská energie. „Pracujeme tu samé ženy. Jsme různého věku, vzdělání a backgroundu a všechny děláme svou práci s vášní a láskou,“ říká mi Yana s nemenším nasazením v hlase. Během rozhovoru s touto křehkou blondýnkou jsem spíše posluchačem a Yanino zapálení pro svou profesi působí až nakažlivě. „Panuje u nás úplná tvůrčí volnost. Jedna z nás vždy přijde s novým nápadem a ostatní jej dál rozvíjejí. Řekneme si, jasně, tak to pojďme zkusit,“ vypráví nadšeně a k tématu soudržnosti v ateliéru se opakovaně vrací. Je milé a nabíjející naslouchat lidem, kteří svou prací žijí.
Z písku a vody se rodí křehké předměty, které i z obyčejné chvilky vykouzlí malou životní událost. Keramička Yana Pavlenko procestovala půl světa, aby nakonec zakotvila v Praze a vdechla život značce Mindset. Tvořit je pro ni radost. „Moje tvorba vzniká z čiré euforie, není to žádné kreativní protrpění,“ usmívá se Yana.
Příběh značky Mindset se začal psát krátce před cividovou pandemií. „Vše pro mě začalo ale už dříve, v Petrohradu. Tenkrát jsem se pořád tahala na vysilující byznysové tripy a začala vážně pátrat po tvůrčím procesu, který by se vyvinul v příjemnou rutinu.“ Yana je bez nadsázky klasickou světoběžnicí. Pochází z ruského Jekatěrinburgu, část života prožila v Moskvě a v Mnichově, kde pracovala pro cestovní společnost. Do Petrohradu ji přivedlo otevření nové pobočky. „Pak jsem podala výpověď a odjela do Číny učit se čínštinu. Tam jsem vůbec poprvé začala víc pracovat s hlínou.“
Po dvou letech v Číně se přestěhovala za maminkou do Prahy. „Psal se rok 2017. Přihlásila jsem se na univerzitu, na marketingovou komunikaci, a hledala intenzivně práci, ale nabízeli samé juniorské pozice. Opakovala jsem, ať se přece podívají na můj životopis! Byla jsem ze všeho zoufalá, a tak jsem odjela na měsíc do Japonska.“ Když se vrátila, uvědomila si, že na většině fotek, které pořídila, má samou keramiku. „To mi dodalo odvahu k plánu, že musím brzy spustit vlastní keramický brand.“
Cenné zkušenosti sbírala i v Moskvě u kamarádky, která vyráběla nádobí pro prvotřídní restaurace. „Zeptala jsem se, zda k ní mohu na zkušenou a původní výlet se protáhl o několik týdnů.“ Praxe jí ukázala cestu a po návratu do Prahy hledala další možnosti. „Nabízela jsem, že budu pracovat zadarmo, jen abych se učila.“ Z většiny ateliérů nezareagovali, ale přes známé se dostala k Martině a Ľubomírovi z Křak keramiky. Oba keramiku vystudovali a souhlasili, že Yanu vezmou pod svá křídla. „Oni jsou skvělí, velcí profesionálové,“ chválí si je. „Jakmile mě přijali, upřímně jsem jim řekla, že taky toužím po vlastní značce. Oba mají vysoké produkční standardy, takže jsem se učila skutečně od nejlepších. Občas to bylo složité, nedarovali mi nic zadarmo, a když se jim něco nezdálo, předělávali jsme věci od začátku.“
“Nabízela jsem, že budu pracovat zadarmo, jen abych se učila...”
Těsně před pandemií covidu si Yana konečně našla prostory pro vlastní dílnu. Pronajímatelé se ale rozhodli, že jí je ve složité době neposkytnou. „Byla jsem na nervy, všechno bylo najednou zavřené a musela jsem být pořád doma. Já už měla připravený web a zaregistrovanou značku, ale neměla jsem kde tvořit,“ vzpomíná na nelehké období. Předtím však stihla vytvořit set nádobí pro jednu pekárnu, který vzbudil zájem, díky čemuž získala kontakt na novou pražskou trendy kavárnu (ze které se postupně stal populární kavárenský řetězec). „Jejímu spolumajiteli se moje věci moc líbily, ale neměla jsem kde vyrábět. A oni mi nabídli svoje prostory, jen tak, bez papírů, ústní dohodou. Za to jsem jim dodnes vděčná.“
Ve zmíněném řetězci lze z výrobků značky Mindset dnes nejen popíjet espresso, ale i si je zakoupit. „Lidé jim naše hrnky občas kradou, což mi přijde celkem cool. Asi se jim líbí,“ směje se Yana. Dalším z profesních zlomů byl e-mail ze švýcarského obchodu s designovými produkty. „Chtěli si objednat tři sta kusů. To byl moment, kdy jsem pochopila, že sama to už nezvládnu.“
Dnes tak v ateliéru Mindset na Vinohradech pracuje celkem pět žen a každá z nich má v Mindsetu v kreativitě stejně volnou ruku. „Nikdo není vynechán z procesu, každý může přijít s novým nápadem,“ říká Yana. „Když mi někdo v týmu řekne, že chce něco zkusit, vždycky odpovím kladně.“ Dámy navíc spojují i pravidelné rituály. „Každý den spolu obědváme od dvou do tří. Diskutujeme, co vyzkoušíme, sdílíme inspiraci – obrázky z cest, z Instagramu, kombinace barev. Často se tak rodí celá nová řada,“ vysvětluje netradiční proces. „Jen málokdy si sedneme s tím, že prostě musíme vytvořit novou kolekci. Spíš se to vyvine přirozeně. Například letos v létě jsme dokončily set vánočních hrnků, i když svátky byly ještě daleko. Plánování dopředu je součástí procesu.“
Obdobně přirozeně vznikla i provokativní kolekce Dirty Dishes. Jak již název napovídá, na keramice jsou vyobrazeny lechtivé symboly, ovšem hravě připomínající nevinné dětské kresbičky. Původně z legrace kreativní ženy vytvořily jeden z bestsellerů značky. „Máma se mi směje, že by bylo vtipné, pokud by si lidé zapamatovali mojí značku jen pro tuto kolekci,“ směje se Yana. A vážněji dodává: „Ale určitě bych se nezlobila. Je to jenom produkt a je můj, takže bych vlastně měla být hrdá. Upřímně, já jsem.“
“Někdy si děláme workshopy jen pro sebe, sedneme si všechny spolu a tvoříme věci jen pro nás...”
V současnosti má ateliér své zázemí v klidné vinohradské ulici poblíž náměstí Jiřího z Poděbrad. „Máme to tu moc rády. Majitel nám dovolil vše přizpůsobit, i podlahy jsme měnily. Jsme mu moc vděčné.“ Práce kolem studia však není vždycky jen pohoda, ale doslova i tvrdý džob. „Třeba když nám přijde tuna hlíny. My to všechno zvládneme a pak nás všech pět holek sedí, smějeme se a jsme hrdé, že jsme to dokázaly.“
Odkud berou v Mindsetu inspiraci? „Většinou z nějaké osobní potřeby. Když nás něco štve anebo nám něco chybí. Před pár týdny jsem si všimla, že držák na houbičku u dřezu je ošklivý a starý. Tak jsem si vyrobila nový. A nedávno jsme jej představily veřejnosti. Všechno nejdřív pečlivě otestujeme na sobě, než to pustíme ven. Anebo třeba máslenka… chtěly jsme ji, tak jsem ji prostě udělala. Někdy si děláme workshopy jen pro sebe, sedneme si všechny spolu a tvoříme věci jen pro nás.“
Co se týče techniky, pracují hlavně rukama. „Jediný stroj, který používáme, je pec na keramiku. Máme dvě – velkou a menší. Teď, když máme víc prostředků, můžeme péct větší množství. Talíře jsou nejnáročnější, zabírají hodně místa, a proto jsou dražší.“ Jak sama říká, v zásadě tvoří „z písku a vody.“ To, co jí roste pod rukama, je však daleko víc než pouhé předměty. „Je to radost. Tvořím z radosti, ne z utrpení,“ říká s úsměvem a naráží na známé úsloví, že umělec se ke svému zásadnímu dílu musí protrpět.
Yaniny výhledy sahají za hranice Česka. „Chceme se více rozšiřovat do Polska, Německa, na Slovensko a do Francie. Vidíme tam poptávku z pravidelných objednávek. Navíc mám francouzského snoubence a jeho rodina si vždycky přeje, abych přivezla naše kousky. Ve Francii je stolování hodně kulturní záležitostí. Nechápou tam jídlo jen jako potravu, kladou značný důraz na estetiku. A já tomu naprosto rozumím,“ říká.
Právě u nádobí v restauracích se v závěru naší debaty ještě pozastavujeme. Přesněji, jak vzhled nádobí umí pozvednout gastronomický zážitek na novou úroveň. „Vždycky, když večeřím ve skvělé restauraci, kde servírují jídlo na bílých talířích, jsem trochu zklamaná,“ směje se Yana nad svou profesní deformací. „My vlastně prodáváme věci, které nejsou nezbytné – dá se pít z čehokoli, mít obyčejný ubrus. Ale naše výrobky přinášejí něco navíc. Jako když jdeš do muzea, taky tam nemíříš jen ‚nakrmit tělo‘, ale i mysl, inspirovat se, zastavit se. A já věřím, že když si do každodenní rutiny přidáš designové věci, zlepší ti náladu a pozvednou celý den,“ uzavírá Yana.
Více o Mindset zde