• Styl
  • Design
  • Designér šperků Ondřej Stára / Jak jsem otevřel Obchůdek pro radost
Další článek
1 / 12

Designér šperků Ondřej Stára / Jak jsem otevřel Obchůdek pro radost

Designér šperků Ondřej Stára vloni v pražském Podolí otevřel své studio s poetickým názvem Obchůdek pro radost. Zlatým hřebem showroomu je variace na lidový výherní automat, kdy, usměje-li se na vás štěstí, z útrob vylovíte kuličku – a uvnitř šperk za desítky tisíc.

Advertisement

„Tak to zkus. Už dlouho nikdo nevyhrál, tak třeba to budeš zrovna ty,“ láká mě designér, abych zkusil štěstí v automatu, jež skrývá plastové kuličky s překvapením. V některých jsou pouťové cukrové prsteny, ale do několika ukryl svoje vlastní šperky. Za tři stovky si koupíte žeton a třeba vylovíte kuličku se šperkem v hodnotě desítek tisíc. Tak nic, možná příště.

Hračičkovskému majiteli studia Ondřejovi Stárovi je sedmadvacet a po absolutoriu biomedicínského inženýrství pokračuje na UMPRUM. Ondřej se šperku věnuje dvanáct let. Tři roky působil ve známém studiu Zorya, pak s bratrem založil značku Mamori. Několikrát byl nominován na cenu Czech Grand Design, je pravidelným účastníkem Designbloku. A před dvěma měsíci sympatický šperkař otevřel poblíž Podolské vodárny studio kombinující dílnu a showroom. „Byl jsem zvyklý se s klienty potkávat v kavárnách, kde jsem jim u kafíčka něco kreslil a pár týdnů tamtéž předal šperk. Ale tady si je hrdě posadím.“

“Co si představí lidi od stalinistickýho režimu přes normalizaci dál? Jasně, kapitalistického Trautenberka, který vykořisťuje lidi. Tak vnímám i já dnešní Krkonoše...”

Jeho zákazníci jsou prý spíše netradiční a místo pragmatické investice či statutového symbolu si u něj pořizují hlavně zážitek. Ostatně, ani Ondřejovy produkty nejsou právě konvenční. K jeho nejznámějším prstenům se řadí například zlatý masivní ‘kódr’ s pohádkovým Trautenberkem. Nosí jej i vnuk jeho filmového představitele Jakub Prachař. Celý nápad vznikl spontánně u příležitosti oslav českého řemesla. „Byla tam řada ručně vyřezávaných Krakonošů, některé i z osmnáctého století až zhruba do padesátých let. Co si ale představí lidi od toho stalinistickýho režimu přes normalizaci dál? Jasně, kapitalistického Trautenberka, který vykořisťuje lidi. Tak vnímám i já dnešní Krkonoše,“ povídá.

Na počátku jeho profesní kariéry prý byla touha po vlastním prstenu, „ale na trhu nebyla značka, která by dělala pánské šperky,“ jak říká. Ondřej vzpomíná, že ještě donedávna tvořil doma ve špajzu. Tam vznikala i kolekce pro českou designérskou hvězdu současnosti Jana Černého. „Honza se mi ozval kolem Vánoc. Společnou kolekci jsme vypustili těsně před lockdownem. On má ale neuvěřitelnou základnu fans. Bylo to poprvé, kdy jsem nemusel rok čekat, až se prodá první věc. Celá řada se vyprodala během pěti minut! Najednou jsem měl jsem jasný výrobní plán na tři měsíce dopředu.“

Ondřej zhusta přepracovává a upravuje rozličné kýčovité popkulturní symboly. „V poslední době se inspiruji světem obecných klišé – motivačními citáty, internetovými memes, ale současně i new age literaturou,“ říká. „Byly těžký momenty, kdy jsem prodal jeden prsten za půl roku. Člověk potí krev. Říká si, že je to investice do budoucna. Je tak zapálený, že nevidí doleva doprava. Jenže jsou nejen myšlenkový limity, ale i fyzický. Pořád se děje, že makám přes noc do sedmi hodin ráno, abych splnil zakázku. Ale už jsem vyrostl a vím, že je správné si za tyhle probdělé noci se odměňovat.“ Třeba si pro radost otevřít originální designové studio.