Vánoční stromek dříve nebýval výstavní dekorací, ale symbolem hojnosti, naděje a přání dobrého roku. Zdobily jej jablka, ořechy, perníčky či sušené švestky navlečené na provázku a co se snědlo, to zmizelo. První ozdoby se tedy vlastně nesbíraly, ale existovaly jen pro jediný večer. Teprve časem přišla touha něco uchovat...
S rozvojem řemesel a průmyslu se z vánočních ozdob začaly stávat malé artefakty luxusu. Sklo, kov, dřevo nebo cín proměnily stromek v galerii drobných uměleckých děl. Ozdoby přestaly být pouhým doplňkem a staly se symbolem rodinného vkusu. Každá ozdoba měla svou váhu. A to nejen tu materiální, ale především citovou. Neměnila se podle módy, ale dědila. Prasklá baňka někdy bolela víc než rozbitý talíř. Nesla totiž příběh.
set čtyř skleněných ozdob Dior, 12 000 Kč, koupíte zde
V českých zemích se první historicky doložený vánoční stromek objevil na počátku devatenáctého století, a to v domácnosti ředitele Stavovského divadla Jana Karla Liebicha. Tenkrát ještě zavěšený ke stropu špičkou dolů, ozdobený barevnými stuhami, sušeným ovocem a perníčky. Samotné ozdoby se pevnou součástí naší vánoční výzdoby staly až v průběhu dvacátého století. Vznikaly ručně, byly drahé, právě proto měly cenu rodinného dědictví a nikoli sezónního zboží.
skleněná ozdoba Prada, 2500 Kč, koupíte zde; ručně broušená křišťálová ozdoba Artisème z kolekce Sacred Bond, 1900 Kč, koupíte zde; skleněná ozdoba Fendi s ikonickou kabelkou Baguette, 5900 Kč, koupíte zde
Nejstarší zmínky o ozdobách z ovoce, papíru, nití a pečiva jsou staré více než čtyři staletí a pocházejí z Alsaska. U nás dominovalo ovoce doplněné vlašskými ořechy natřenými metalickými barvami či zabalenými do lesklého papíru. Peklo se marcipánové cukroví barvené růžovou vodou i takzvané tragantové ozdoby z rostlinných pryskyřic. Ornamenty vznikaly v rukou nebo ve speciálních formičkách.
V devatenáctém století Evropu okouzlily lametové ozdoby z jemných zlatých a stříbrných drátků, vyráběné v Norimberku. Drátkované hvězdy a komety se rozšířily do celého světa. Později přišly precizní dřevěné dekorace a pestře malované cínové ozdoby. A skleněné baňky? Ty se zrodily v Německu a přes malé domácí dílny na Jablonecku a v Podkrkonoší si našly cestu i do českých domácností.
křišťálová ozdoba Swarovski, 2490 Kč, koupíte zde; skleněná ozdoba Klimchi z kolekce Moss s povrchovou úpravou flokování, 390 Kč, koupíte zde; skleněná ozdoba Bottega Veneta z leštěného skla s metalickou úpravou, 5000 Kč, koupíte zde
Dnes se ozdoby vyrábějí doslova ze všeho možného, ať už je to luxusní křišťál, anebo plast na jednu sezonu. Každý rok přináší nové barevné trendy, nová témata, nové vizuální příběhy. Tradiční červenou a zelenou dnes doplňují pastelové odstíny, champagne tóny i tlumené přírodní barvy. Vánoce berou vážně i prestižní módní domy, kdy jejich sváteční kampaně, výlohy i kolekce dekorací připomínají spíš umělecké instalace než pouhou sezónní výzdobu. Každá značka vypráví svůj vlastní příběh.
skleněná ozdoba Tiffany & Co., 4200 Kč, koupíte zde; ručně broušená ozdoba Rückl Krakatit z kolekce Pink, 1360 Kč, koupíte zde; skleněná ozdoby Koulier z kolekce Tři oříšky pro Popelku, 280 Kč, koupíte zde
V posledních letech vzrůstá i obliba craftových ozdob z přírodních materiálů, které nestárnou s algoritmem sociálních sítí. A tak přicházejí nové generace zájemců, kteří objevují kouzlo slaměné hvězdy nebo skleněné baňky po prababičce. Dnešní Vánoce se tak pohybují na tenké hranici mezi rychlou spotřební krásou a vědomým návratem ke kořenům. A právě v tom také tkví jejich kouzlo.
Konec a zvonec? Naopak, začátek. To nejlepší na každém štědrém večeru přece přichází se zvonečkem.
skleněná špička na stromek Swarovski, 4490 Kč, koupíte zde; zvoneček z ručně broušeného křišťálu Moser z kolekce Maharani, 4600 Kč, koupíte zde
Malý vánoční příběh na konec
Skutečné kouzlo vánočního stromku v českých zemích ale rozsvítil úplně jiný zimní příběh. Na Štědrý den roku 1919 našel spisovatel Rudolf Těsnohlídek v moravských lesích u Bílovic nad Svitavou odložené, promrzlé děvčátko. Okamžik, který otřásl jeho životem, se stal začátkem tradice, jež přesáhla osobní osud a dala vzniknout jedné z nejsilnějších vánočních symbolik u nás. Těsnohlídek se inspiroval skandinávskou tradicí charitativních vánočních stromků a v Brně nechal vztyčit první veřejný vánoční strom republiky, pod jehož větvemi mohli lidé přispívat opuštěným a ohroženým dětem.
V tu chvíli už nešlo jen o dekoraci. Stromek se stal symbolem laskavosti a naděje. Tradice se rychle ujala a rozšířila po celé zemi. Právě tehdy se vánoční strom přestal vnímat jen jako sváteční paráda soukromých salonů a stal se i veřejným poselstvím dobra. Příběh zachráněného děvčátka, které se později symbolicky začalo nazývat Dagmar, se stal přímým impulsem k založení Dětského domova Dagmar v Brně. Právě výtěžek ze sbírek pod Vánočním stromem republiky umožnil vznik místa, které dalo stovkám dětí nový začátek.
A snad právě v těch stejných lesích, jež byly svědky temného začátku tohoto příběhu, se zrodila i jedna z nejmilovanějších českých literárních postav. Liška Bystrouška. Těsnohlídek čerpal inspiraci z pobytů v okolí Bílovic, z pozorování přírody. Původně vznikaly drobné „příběhy z lesa“ jako novinové fejetony s ilustracemi malíře Stanislava Lolka. Z nenápadných epizod však vyrostl celý svět zvířat, lidí, radosti i melancholie. Bystrouška se postupně stala literární klasikou a díky Leoši Janáčkovi i světoznámou operou. Je v ní radost i smutek, láska i pomíjivost a věčný koloběh života. A možná není náhoda, že ji stvořil právě muž, který na vlastní oči poznal, jak křehká dokáže být lidská existence. A jak silná může být naděje.
Dětský domov Dagmar můžete podpořit zde