Povídka Kosatec z roku 1918 se silným duchovním a psychologickým podtextem Janju Prokić oslovila už před dvěma lety a hluboce ji ovlivnila. Její poetika, symbolismus i téma sebeobjevování rezonují s vlastní tvorbou šperkařky. Hlavní postava příběhu, malý chlapec Anselm, nachází uprostřed zahrady květ kosatce, který se stává průvodcem a ochráncem jeho vnitřního světa. Je branou k fantazii, vzpomínkám a pravému já.
„Nejvíc mě oslovila myšlenka, že bychom si měli do života pouštět jen lidi a situace, které jsou v souladu s naší vnitřní hudbou. Že bychom neměli popírat, kým jsme, a chodit přes své hranice, ale naopak se obklopovat lidmi a věcmi, které náš vnitřní svět respektují a zároveň ho prohlubují. Celý život chci rozvíjet svůj vnitřní svět, naslouchat mu a vpouštět do něj jen to, co s ním rezonuje a co v něm bude kvést. Věřím, že pouze skrze autentickou otevřenost a ochotu snít se můžeme vrátit k sobě samým,“ říká Janja Prokić. Symbolika kosatce se odráží i v její nové kolekci: šperky nejsou jen ozdobou, ale artefakty připomínající cestu do nitra. Kosatce lze vnímat i jako květy s jemnou erotickou smyslností; neoslňují silou, ale klidem a jistotou. „Líbilo se mi, jak Hesse popisuje zlaté chloupky na spodních listech kosatce jako cestičku pro brouky. Já si je přenesla jako symbol cesty k našemu srdci, dovnitř. Věřím, že pravdu vidíme spíš srdcem než očima,“ dodává designérka.
Irisy už po staletí přitahují pozornost umělců, designérů i květinových tvůrců. Jejich charakteristické siluety a hluboké barvy vytvářejí vizuální napětí, které nikdy neomrzí. Co je na irisech tak přitažlivé, že se staly ikonou nejen zahrad, ale i módních a designových projektů?
Kolekce nese jméno Bohyně Eiréné, která v starořecké mytologii zosobňuje mír, klid a rovnováhu nejen jako nepřítomnost konfliktu, ale jako hluboký vnitřní stav bytí. Je symbolem jemné síly, která spočívá v tichu, v jistotě, v ladnosti, nikoliv v boji. Estetika i symbolika kolekce Eiréné odkazuje na prerafaelity nejen esteticky, ale i symbolikou. Toto umělecké hnutí 19. století se vymezovalo proti akademismu a racionalismu své doby a hledalo návrat ke ztracené čistotě rané renesance, kdy umění bylo hluboce symbolické a emotivní, často inspirované mystikou přírody a spiritualitou. „V tom se ve svém přístupu k tvorbě šperků i volných objektů dost nacházím. Věřím v sílu tichého symbolu, který nemusí být křiklavý, a přesto vyjadřuje to nejdůležitější,“ říká šperkařka.
Hlavním kamenem kolekce je modrý safír, symbol pravdy, loajality a víry. „Je to kámen, který nás učí důvěřovat vlastnímu nitru a podvědomí, které nás, pokud mu nasloucháme, neomylně vede k vnitřnímu klidu a harmonii. Modrá barva safíru jako by odkazovala k tichým hlubinám duše, do kterých se vydáváme, když se chceme skutečně setkat sami se sebou,“ vysvětluje Janja. Dalším drahokamem kolekce je smaragd. Kámen, který napříč kulturami odkazuje k propojení světů a nalezení vnitřní harmonie. Kolekci doprovázejí brilianty v kvalitě Top Wesselton, které podtrhují hloubku a čistotu drahokamů.
šperky Janja Prokić z kolekce Eiréné, od 6100 Kč, koupíte zde
Designérka a vystudovaná architektka Martina Karafiátová popisuje iris jako bytost, která v sobě spojuje dva zdánlivě protichůdné rysy. „Iris mi svým rozevlátým rouchem, výraznými gesty a vášní připomíná barokní sochu na gotickém sloupu. Všechnu tu dramatičnost přitom nese jemný, tenký stonek. Ten protiklad vytváří dokonalou harmonii,“ říká zakladatelka módní značky Silky Gang.
kožené rukavice Silky Gang, 3590 Kč, koupíte zde; šátek Dior, 5300 Kč, koupíte zde
“Zeptal bych se včel. Ty to budou vědět.”
„Vedle růže, královny květin, je kosatec jen záchvěvem jarní nádhery. Musím si na něj vždy udělat čas, aby se mi neztratil,“ říká ilustrátor Michal Bačák V jeho práci není iris věrnou kopií skutečnosti, ale znakem, symbolem, kódem. „Kosatec kreslím pomocí souboru znaků, které s ním mám spojené,” vysvětluje. „Čepel listů, jednoduchý stonek a z něj vyrůstající heraldický fleur-de-lis. Zbytek nechávám na fyzice skvrn štětce a akvarelu.”
Z květin si iris podle něj nese zvláštní charakter. „Vůně. Její zemitost,” říká bez váhání. „O dekadenci moc toho nevím, ale v její ne úplně prohnilé fázi by mohla vonět po kosatci. Pak mi nevadí ani jeho někdy černé květy.“ Když se zeptám na barvu duše kosatce, Michal se jen usměje: „Zeptal bych se včel. Ty to budou vědět.” Stejně přirozeně mluví i o jeho růstu. „Nadšení z kosatce je už v okamžiku, kdy vidím na jaře první nové listy. Díky tomu vím, že se po srpnovém přesazení ujal.”
Kosatec se v jeho tvorbě objevuje často. Je to stopa minulosti, kultury i obyčejného domáckého kouzla. „Je to nadčasová květina, která je s člověkem už od prvních zahrad. Mariánská symbolika, hortus conclusus nebo kouzlo zahrádkářské kolonie se záhony čekajícími na výsadbu, s plastovým sudem na dešťovku pod okapem a s řadou kvetoucích kosatců. Zahrada, která je funkční je pro mě víc než zahrada, která je jen krásná. Proto mám rád sady. Mám rád citlivé spojení lidských potřeb s přírodou a proto zdravá kulturní a zemědělská krajina je pro mě obrazem ráje.“
ilustrace vytvořená pro Collegium 1704; talíř Hyakinthos, od 2800 Kč, koupíte zde
“Srdce ale rozhodne, kdy je vzor hotový.”
Juraj Straka mluví o kosatcích s nefalšovanou něhou. „Kosatce miluji odjakživa,” říká slovenský textilní designer. První vzpomínky ho vracejí do dětských let, k babiččině zahradě a k těm klasickým „vesnickým“ fialovým kosatcům s omamnou, sladkou vůní. Jejich modré odstíny ho nikdy neomrzí. Modrá je ve světě květin vzácná, a právě proto miluje miniaturní Iris reticulata Harmony, první modrý květ sezóny v jeho zahradě. Dnes už ve vlastní zahradě pěstuje téměř všechny jejich podoby – od trpasličích raných odrůd, přes majestátní vousaté typy a Iris hollandica, až po japonské kosatce se žilkovanými okvětními lístky rozkvétající v jezírku. Motiv kosatce se proto stal jedním z jeho nejpřirozenějších podpisů. Ve své tvorbě motiv kosatce zpracoval pro takové módní velikány jako Jasona Wu, Máriu Štvrteckou nebo Schiaparelli. Jeho práce začíná u reality, ale často končí v pocitu. „Rád kreslím detailní realistické botanické studie, někdy klidně celé hodiny v transu.“ Jindy míří k čisté abstrakci. Květinové motivy tvoří devadesát procent jeho práce, a tak je zpracovává všemi způsoby od přesného záznamu až po rozpité gesto.
Z pohledu designéra ho nejvíc fascinuje architektura kosatce. Stejně tak ho přitahuje kontrast lineárních listů a organického květu. Když navrhuje látku, rozhoduje oko i srdce. “Oko a zrcadlo mají asi o něco větší slovo,” vysvětluje. Je to právě kabinka, kde se rodí konečné rozhodnutí, a zrcadlo tak často odhalí, co ještě změnit nebo přerámovat. „Srdce ale rozhodne, kdy je vzor hotový,” dodává. Ten moment je čistým pocitem.
Pro floristu Štěpána Filipa má iris výjimečné místo. „Iris je v našem týmu oblíbenou jarní květinou,” říká květinový iluzionista pražského květinového studia Florist. „Její elegantní tvar a výrazná barva dokážou dokonale doladit každou kytici.” Podle něj je největší zájem o tuto květinu právě na jaře, ale nechybí ani ti, kteří se pro ni vracejí po celý rok. Symbolika květiny dodává jeho tvorbě další vrstvu. „V květinovém jazyce iris symbolizuje moudrost, víru, naději, statečnost a uctívání,” připomíná. Právě tato kultivovaná historie z něj podle něj dělá květinu s hlubokým poselstvím. Ať už pracuje s větším svazkem nebo s jedním květem, má jasno. „Větší počet irisů nádherně podtrhne krásu křišťálové vázy, ale i jediný květ v menší váze dokáže perfektně dotvořit atmosféru domova.”
broušená křišťálová váza Moser Irises z kolekce Secese, 94 000 Kč, koupíte zde
Když Jakub Hiermann mluví o irisech, je v jeho hlase slyšet tichá nostalgie. Vzpomíná na zahradu své babičky, kde vysoké, vznešené kosatce působily jako art deco sochy vyrůstající z trávy. „Už tehdy jsem cítil, že jejich krása byla jiná. Tichá, jemně sebejistá, nepodléhající pozornosti.” V parfumerii má však iris svůj paradox. Nádhernou vůni květu kosatce nelze zachytit. Je příliš živá, příliš prchavá, patří okamžiku. Místo toho se používá kořen, který několik let zraje v zemi, než začne vonět. „I tuhle vůni pudrovou, sametově jemnou, s lehkým dotekem melancholie zbožňuji,“ rozjímá parfumér. Pro Jakuba není iris jen vůně. „Iris je textura pocitu. Je to pokožka po doteku, jemný prach na hedvábí, stopa rtěnky na okraji sklenky, samet, který stále nese teplo kůže. Světlo rozptýlené jemnou mlhou.“ A co jeho charakter? „Iris je univerzální. Nemá výraz daný pohlavím, ale nositelem. Na někom je něžný, na jiném tichý a vzdálený, někdy až aristokraticky chladný. Iris se nepřizpůsobuje trendu, ale charakteru.“ Když přijde řeč na oblíbený parfém, Jakub neváhá. „Obdivuji Iris Silver Mist od Serge Lutense,” říká. Iris bez ornamentů, bez touhy zalíbit se. Nahý, čistý, hluboký. Vyzařující stejný klid, jaký kdysi vídal v kosatcích na babiččině zahradě.
parfémovaná voda Prada Infusion d’Iris, 100 ml, 4600 Kč, koupíte zde; parfémový extrakt Dior Bois d’Argent, 80 ml, 10 500 Kč, koupíte zde; parfémovaná voda Serge Lutense Iris Silver Mist, 75 ml, 6300 Kč, koupíte zde
Pro Barbaru Masopustovou, bylinkářka a zakladatelka Slezského bylinkářství, je kosatec rostlinou, která nese mnohem víc než jen krásu. „Je to rostlina spojující symboliku, jemnou energii i dávné tradice,” říká. Už samotné jméno iris, “duha”, ji podle ní propojuje s mýty o poselství mezi světy, o pohybu z neviditelného do viditelného. Kosatec pro ni představuje archetyp květiny, která pomáhá člověku vyjádřit čistou vizi, propojuje hloubku s krásou a připomíná, že čistota duše je předpokladem čistoty projevu.
Kořen kosatce je surovina s bohatou historií. Připomíná tradiční pojetí, v němž se kořen po staletí využíval k podpoře těla, k uvolnění, k navracení lehkosti a k posílení celkového pocitu vitality. Stejně tak odkazuje i na staré bylinkářské tradice, ve kterých se tinktury či hydroláty spojovaly s jemným uklidněním a návratem k sobě v obdobích duševní únavy.
„Je velmi účinný, proto se v tradičním bylinkářství používal pouze v malých dávkách,” připomíná Barbara. V jejích očích se tak kosatec stává rostlinou, která stojí na pomezí fyzického a jemně energetického světa. Rostlinou, která pečuje, ale zároveň vede k vnitřnímu zastavení. „Kosatec spojuje svět péče o tělo s jemným působením na duši,” říká. A možná právě proto je pro ni symbolem krásy, která nevzniká navenek, ale “vyrůstá z čistého vnitřního zdroje.”