Strávit noc ve vězeňské cele nejspíš nepatří k vysněným zážitkům. Přesto právě takovou zkušenost nabízí hotel Wilmina, usazený v jedné z lepších berlínských čtvrtí. Nečeká vás tam tvrdá pryčna ani bouchání obušky na dveře vprostřed noci. Působivou skořápku cihlové budovy z 19. století, která dříve sloužila jako ženské vězení, naplnili architekti ze studia Grüntuch Ernst Architects novým obsahem. Ten definuje minimalistický design, sofistikovaná práce se světlem a bujná vegetace.
„Naším cílem bylo obrátit koncept původních budov naruby a proměnit je z míst izolace na společenský prostor. Neměl se přitom ztratit jejich charakter – což byla skutečná výzva,“ vzpomínají architekti a manželé Armand a Almut Grüntuch, kteří jsou zároveň vlastníky rozlehlého areálu. Klíčovým úkolem bylo přivést světlo do někdejších temných prostor. Paprsky slunce dnes do hotelového atria proudí přes střešní bazén a úctyhodnou výšku vzdušného prostoru pod ním ještě zvýrazňuje instalace se skleněnými závěsnými svítidly, která do tiché, téměř klášterní atmosféry vnáší hravou lehkost.