• Nezařazené
  • Volvo S90 / Proč si koupit švédský sedan s mildhybridním pohonem
Další článek
1 / 11

Volvo S90 / Proč si koupit švédský sedan s mildhybridním pohonem

Elegantní limuzína bude mít vždycky svého zákazníka. Pronáším to s vědomím, že se nacházíme na počátku revoluce v oblasti mobility a nikdo pořádně neví, kam se to celé posune. Ale pokud usednete do sedanu Volvo S90, nějaké revoluce vám budou ukradené. Uvnitř vozu s mildhybridním ústrojím o síle 314 koní a ladnými tvary, jež jsou okamžitým adeptem všech možných designových cen, celý svět existuje jenom pro vás.

V běhu let jsem si volva spojoval s několika různými vjemy. Nikdy jsem volva nevlastnil, ale častokrát jsem kolem nich vcelku obdivně kroužil, přiznávám. Odnepaměti jsou to pro mě nádherná (dříve spíš nádherně utilitární) a poctivá auta do nepohody.

Taky je řídí moji oblíbení detektivové z drsných severských kriminálek. V pracantské XC70 jezdil komisař Wallander, pro něj bylo jeho modré (aspoň ve verzi s Kennethem Branaghem) volvo jako polární ledoborec, kterým si prorážel cestu hodně mrazivým dějstvím seriálu.

Dalším hustým komisařem, poměrně nedávným, který popojížděl ve volvu, až mě to zaujalo, byl Tom Mathias v netflixovské sérii Hinterland. Ten výstavní černou XC60 parkoval před svým zbídačelým karavanem na pláži obklopené tajemnou velšskou pustinou.

A že mají filmaři volva rádi, dokazuje i to, když si třeba projdete pražskou Letnou, kde bydlí řada českých filmových řemeslníků. V ulicích této hip pražské čtvrti parkuje skoro stejně volv jako ve firemním ústředí v Göteborgu. Což je pro mě, letenského rodáka, asi hlavní důvod, proč jsem volva sice obdivně obcházel, ale nikdy si je nepořídil.

Ostatně, volva mezi progresivními českými filmaři byla oblíbená už v devadesátkách, kdy v západní Evropě tento brand v masovém měřítku pořád symbolizoval hlavně středostavovské rodinné bezpečí a klidnou sílu – hlavně nic moc vzrušujícího.

Vše se změnilo v posledních deseti letech, kdy Švédové svým úchvatným skandinávským designem oslovili kreativní svět a značka se rovněž cenově pohnula do prémiového segmentu. Designéři ve Volvo Cars v čele s Thomasem Ingenlathem (mj. tvůrcem asi jediné zajímavé škodovky, Yeti) povýšili volva bezmála na objekty touhy.

Koneckonců, stačí se posadit do nedávno modernizované S90. První dojem? Harmonie na první pohled. Největší sedan od Volva (je skutečně velikánský) je ze všech úhlů pohledu prostě dokonalý – došlo i k úpravě zadních lamp, ano, „těch“ zadních lamp, o nichž se v minulosti vedly menší spory. Teď mně přijdou perfektní…

V dnešní době je pořád těžší držet si designovou výjimečnost, protože jednotlivé značky od sebe trendy kopírují a ve výsledku jsou k nerozeznání. Volva byla vždycky v dobrém slova smyslu jiná, což platí i u poslední verze S90. A to je jedině dobře.

Můj vůz má místo kožených sedadel příjemná vlněná, jež působí neméně luxusně, minimalistický interiér zdobí tmavě matné dřevo a řadící řadicí páka s křišťálovou hlavicí vzbuzuje po celou dobu můj radostný obdiv.

Během testovacího víkendu vyrážím do Liberce a zpět. Nikam se neženu, ale ostatní vozy automaticky uhýbají, vzbuzuji respekt. Navzdory omezovači rychlosti na 180 km/h uvnitř, jenž je nyní u volv z hlediska bezpečnosti standardem.

Vypůjčený model se pyšní zážehovým motorem s označením B6, ten nahradil původní T6. Je to mild hybrid a další stupínek pro Volvo na cestu cestě k úplné elektrifikaci, jež švédská automobilka ohlásila na rok 2030.

Mildhybridní systém slouží primárně k startování zahřátého motoru, rekuperaci energie a její pomocí pak k podpoře náběhu plného výkonu spalovacího motoru. Je i důvodem, že moje spotřeba se pohybuje kolem osmi litrů. Bonus snižování emise CO2 ale není o nic méně podstatný.

Auto jede krásně plynule a harmonicky, s důrazným přidáním plynu sebou nijak neškube, ani se netřese. Je skutečně radost v něm trávit čas.

Švédská automobilka teď své starší fanoušky rozčiluje přechodem k elektrifikaci. Jsou tací, pro které už to nebude to staré dobré volvo, věrný spolehlivec, jenž překoná vše.

Po projížďce S90 je ale musím uklidnit. Zvenku i uvnitř ihned cítíte bytelnost, solidnost, autentičnost. Všechno působí masivně a poctivě, včetně třeba i páček pod volantem. Zpracování je excelentní a budí dojem, že auto bude mým parťákem navěky. Jestli tohle je předstupeň elektrických vozů, nemají se fanoušci čeho bát. Ba právě naopak.