Další článek
1 / 9

V kouzelné zahradě / Letní procházka úchvatnými zámeckými parky v Česku a na Slovensku

Bludiště, fontány, altány, rozkvetlé koberce barevných květin a živé ploty zastřižené jak Střihorukým Edvardem. Přijeďte si pro duševní pohodu, ale i pro zvýšení čísla v krokoměru dlouhými letními procházkami do pohádkových zahrad Česka a Slovenska.

Karlova koruna
Barokní zámek navržený pro Františka Ferdinanda Kinského architektem Janem Blažejem Santinim-Aichelem získal své jméno na počest Karla IV. Souběžně se zámkem vznikala přilehlá rozsáhlá barokní zahrada, která se postupně změnila v krajinářský park s širokými travnatými plochami oživenými skupinami dřevin. K největším změnám tu došlo v první polovině devatenáctého století, kdy byla postavena empírová oranžerie a přistavěny Tereziánský a Lichtensteinský trakt zámku.

V parku roste 27 druhů jehličnanů a 103 druhů listnáčů. Po trávnících se procházejí pávi a zabloudit můžete až k romantické zřícenině inspirované antickými pavilony. Nejromantičtějším místem v zahradě je však pravidelný parter před oranžerií s cestami vysypanými pískem a oblázky, osázený miniaturními buxusy, v centru s barokní kašnou, do níž padá voda ze lvích tlam.
Chlumec nad Cidlinou, okr. Hradec Králové, karlovakoruna-zamek.cz

Betliar
Jeden z nejkrásnějších anglických parků na Slovensku najdete u loveckého zámečku Betliar, který nechal na začátku osmnáctého století postavit Štefan Andrássy. O necelých sto let později jej jeho potomci přestavěli v tehdy moderním klasicistním stylu. V parku se opravdu projdete, zabírá totiž plochu sedmdesát hektarů, ostatně dřív se tu konaly i lovy. Jeho architektem byl Henrich Nebien, specialista na klasicistní a empírové zahrady. Romantické prvky do zahrady včlenil i jeho nástupce Jozef Bergman, autor vysokého kamenného vodopádu a grotty. V parku je řada dalších drobných klasicistních a romantických staveb, které využívala šlechta při zahradních oslavách. Nechyběl tu ani zvěřinec v podobě romantického hradu s věžičkou. Před zámečkem je upravená francouzská buxusová zahrada se čtyřlístkovou kašnou, v jejímž středu stojí bronzová socha okřídlené bohyně Psyché.

V minulosti park i navazující lesopark sloužily pro sportovní vyžití zámeckých pánů a jejich hostů. Vedle jízdy na koni a zmíněného lovu si oblíbili tenis a kriket. Tenisové hřiště se bohužel nedochovalo, na rozdíl od čínského pavilonku, v němž se ukládalo sportovní náčiní. Ten stojí dodnes. Za zmínku stojí také místní flóra. Poblíž zámečku roste nejmohutnější magnólie ve střední Evropě.
okr. Rožňava, Slovensko, muzeumbetliar.sk

Zámek Kroměříž
Největší raritou zahrady arcibiskupského zámku v Kroměříži je takzvaný libosad. Jde o unikátní květnou zahradu, již v této podobě, která jako by se sem přesunula ze 17. století, nenajdete jinde v Evropě. Jejími autory jsou italští architekti, které do Kroměříže zničené třicetiletou válkou pozval biskup Karel z Lichtenštejna, aby zde znovu vyrostlo reprezentační arcibiskupské sídlo.

Když se dnes procházíte severní částí pozdně renesanční zahrady narazíte na rotundu s umělými jeskyněmi a kamennými plastikami. Romantickou náladu ještě povznese 244 metrů dlouhá kolonáda. V jižní části Italové navrhli dva umělé kopce a rybníky. Voda tu samozřejmě zurčí také z fontán. Za prohlídku stojí i druhá kroměřížská zahrada, tzv. podzámecká. Původně se tu pěstovaly užitkové plodiny, avšak při přestavbách byla propojena s průčelím zámku a vznikl z ní anglický park. Ten se zachoval dodnes v podobě z poloviny devatenáctého století s řadou romantických zákoutí a vzácných dřevin.
zamek-kromeriz.cz

Loučeň
V Loučni nedaleko Prahy se můžete vdát, dobře najíst, ubytovat, ale také si krásně zabloudit. Francouzská zahrada, která zámek obklopovala do devatenáctého století, se za Thurn-Taxisů změnila v krajinářský park. Dnes tu najdete největší liliovník u nás a hlavně desítku labyrintů a bludišť.
okr. Nymburk, zamekloucen.cz

Kratochvíle
Stejně jako řada jeho současníků se Vilém z Rožmberka zhlédl v renesančních italských venkovských sídlech. Z Arogna si proto přivezl stavitele Baltazara Maggiho s tím, že by chtěl v blízkosti své tvrze Leptač také takové. Lovecký letohrádek Kratochvíle chráněný vodním příkopem pak vyrostl mezi lety 1583 až 1589. Je obklopený rozlehlou zahradou obehnanou obdélníkovou ohradní zdí se zahradními domky. Zahrada se dochovala částečně původní, tedy podle lombardského vzoru.
Zajímavostí jsou zvlášť záhony bylinek a zemědělských plodin komponované do geometrických obrazců.
okr. Prachatice, zamek-kratochvile.cz

Mlyňany
Jednu z největších sbírek cizokrajných dřevin ve střední Evropě uvidíte v arboretu ve slovenských Mlyňanech. Najdete tu neuvěřitelných 2300 různých druhů stromů a keřů ze všech částí světa. Na jaře tu jsou samozřejmě největší ozdobou kvetoucí azalky a rododendrony. Park i v něm stojící romantický letohrádek si nechal postavit Štefan Ambrózy-Migazzi v letech 1892–1894 na pozemku mlyňanského velkostatku a přilehlého dubovo-habrového lesíka.
Terén kolem letohrádku byl terasovitě upraven tak, aby byl vhodný pro světlomilné a suchomilné rostliny. Na budování arboreta si majitel najal Josefa Mišáka ze známé české zahradnické rodiny, kterému po roce 1914 celý komplex přenechal. Ten pokračoval v sázení dalších a dalších dřevin, které nechával vozit ze zahraničí – zejména ze školek v Německu, Francii a Anglii.
Mlyňanské arboretum vzkvétalo i za komunismu, kdy tu bylo zřízeno významné dendrologické pracoviště. A tak tu dnes můžete obdivovat dřeviny, které na Slovensko ještě o desetiletí později putovali díky expedicím do Číny, Japonska, Koreji či Severní Ameriky.
okr. Zlaté Moravce, Slovensko, arboretum.sav.sk