Ostrava se za poslední dvě dekády radikálně proměnila. Někdejší hornické město dokázalo za jedinou generaci smýt pověst špinavého průmyslového centra – dnes jej statistiky řadí k nejzelenějším aglomeracím Česka. Nová Ostrava je hodně barvitá: je jedním z celorepublikových center inovativních technologií, žije zajímavou, progresivní architekturou a chlubí se čilou kulturní i gastronomickou scénou.
1 / 7
Jiřičná & Vágner / Jak známí architekti mění ostravskou dominantu
Ostrava je město nabité transformační energií. Jak může z jejích industriálních kořenů vyrůst něco nového a podnětného? Odpovědi na tuto otázku nabízí řada zajímavých projektů, kterými moravskoslezská metropole aktuálně žije. Jedním z nich je ostravský Mrakodrap. Za projektem stojí renomovaný ateliér AI DESIGN architektů Evy Jiřičné a Petra Vágnera, kteří jedné z mnoha ostravských vertikál vtiskují svůj charakteristický rukopis.
Vědomí transformace k lepšímu dává Ostravě úžasný náboj a vytváří atmosféru plnou inspirativní energie. Hybatelé zdejšího dění se netopí v komplexech. Nebojí se hrdě přihlásit k tomu zajímavému a podnětnému z minulosti, aby odkaz přetvořili v novou kvalitu. Jedním z výjimečných transformačních projektů Ostravy je rezidenční projekt Mrakodrap – právě proto, že jedinečným způsobem propojuje průmyslovou minulost charakterizovanou vertikálami komínů či těžebních věží s pestrou budoucností města postavenou na udržitelných principech.
“Když žijete ve výšce, zahrada dodá prostoru potřebnou intimitu a dá vám příjemný pocit uzemnění, kontaktu s kořeny. Nemluvě o tom, že i ten maličký kousek přírody vám vnese do života pocit smyslu, vědomí, že pečujete o něco živého. Chtěli jsme, aby ten dům konečně dýchal. Aby dovnitř mohlo světlo, aby se otevřel lidem. Nejde jen o nové balkony, ale o nový vztah k prostoru... (Eva Jiřičná, architektka a spoluzakladatelka AI DESIGN)”
Mrakodrap vzniká konverzí stavby z druhé poloviny šedesátých let dvacátého století, která ve své době držela primát jako nejvyšší obytná budova v tehdejším Československu. Věži čnící do výšky 72 metrů rekonstrukce vrátí její původní funkci – novým rezidentům tak Mrakodrap nabídne 111 bytových jednotek, od malometrážních garsonek až po velkorysé mezonety v nově přistavěných patrech s výměrou přes 200 metrů čtverečních. Za projektem stojí renomovaný ateliér AI DESIGN architektů Evy Jiřičné a Petra Vágnera, kteří jedné z mnoha ostravských vertikál vtiskují svůj charakteristický rukopis.
„Naše práce pokaždé vychází z kontextu místa, z jeho možností i limitů,“ shodují se architekti s tím, že v případě Mrakodrapu usilují o udržitelné využití potenciálu stavby a jeho transformaci do současné podoby. Co to konkrétně znamená? Třeba to, že ladné křivky balkónů, které fasádě Mrakodrapu propůjčují pro ateliér typické organické tvarosloví, nevznikly jako pouhý estetický ornament. „Vycházeli jsme ze statických principů a z možností stávající konstrukce. Estetika a tvary balkonů byly odvozeny z rozměrů nosných prvků, které určily jejich umístění a vyložení,“ přibližuje tvůrčí proces architektka Eva Jiřičná.
Architekti také rovnou navrhli balkóny a terasy ozelenit. „Když žijete ve výšce, zahrada dodá prostoru potřebnou intimitu a dá vám příjemný pocit uzemnění, kontaktu s kořeny. Nemluvě o tom, že i ten maličký kousek přírody vám vnese do života pocit smyslu, vědomí, že pečujete o něco živého, co je důležitější než ten váš párek k večeři,“ míní Jiřičná. „Sama dobře vím, jakou radost mi pokaždé udělá, když mi v pětimetrovém truhlíku, který jsem osadila na vlastním balkóně, vykvete první tulipán. Navíc zeleň funguje jako výborná zvuková izolace. Bydlím v centru Londýna, a díky zahradě kolem ruch města skoro nevnímám,“ dodává.
“Náš návrh nevnímá mrakodrap jako relikt minulosti, ale jako příležitost. Přetváříme zastaralou výškovou budovu v živé vertikální město, které nabídne světlo, zeleň, komunitu a výhledy. Tato proměna je víc než rekonstrukce, je to nový začátek. Každá stavba stárne. Otázkou je, jestli ji necháme zmizet, nebo jí dáme důstojnost znovu promluvit. Tady jsme se rozhodli naslouchat. Každý detail – od nového jádra po fasádu s balkony – vznikal s ohledem na to, jak se v něm bude skutečně bydlet... (Petr Vágner, architekt a spoluzakladatel AI DESIGN)”
Vedle reakce na okolní kontext se při návrzích rezidenčních projektů snaží v ateliéru AI DESIGN reagovat také na změny životního stylu. „Kvůli rostoucím cenám nemovitostí bydlíme v současnosti v mnohem menších bytech než dříve. Platí to pro Londýn, ale stále víc taky pro Česko. To limituje množství věcí, které vlastníte. Třeba moje maminka patřila ještě ke generaci, která nikdy nic nevyhazovala, protože by se to mohlo někdy hodit. Já mám pocit, že věci vyhazuji pořád. Na druhou stranu nám to dává příležitost žít víc venku, mimo zdi privátních prostor,“ zamýšlí se Jiřičná.
Prostorové limity zároveň představují pro architekty výzvu, jak s nimi chytře pracovat. V případě Mrakodrapu se museli vypořádat s menší světlou výškou jednotlivých podlaží. „Každý z bytů má proto velkorysé prosklené stěny, které do interiéru vpustí dostatek světla a dodají mu vzdušnost,“ říká architekt Petr Vágner. Z vyšších podlaží se díky tomu rezidentům otevírají působivé výhledy na Ostravu i blízké Beskydy.
S bydlením v oblacích v Česku zatím moc zkušeností nemáme, architektonickou perspektivu Evy Jiřičné tak ovlivnilo město, kde aktuálně stojí přes 130 budov převyšujících hranici sto metrů. „V Londýně se mluví o výškové budově v případě, že přesahuje 52 pater,“ konstatuje Jiřičná. Nejvyšší český obytný věžák, třicetipatrový pražský V Tower, by tak v britské metropoli úplně zapadl. „Na planetě žije stále víc lidí, jenže rozšiřovat města do šířky nemůžeme, aniž bychom přicházeli o cenný veřejný prostor nebo zeleň. Musíme stavět směrem vzhůru,“ říká Jiřičná. V Ostravě jejím vizím rozumějí.