Dlouhá desetiletí socialistických rekreací dali budově pořádně zabrat. Původní chalupu skryla pod nánosem přestaveb, přístaveb a přílepků, nekvalitních vysprávek a umakartových obkladů.
1 / 35
Horská magie / Jak vzorově pokropit roubenku živou vodou
Odborníci z pražského studia Mimosa Architekti zrekonstruovali, či spíše od základů přebudovali původní krkonošskou roubenku a výsledkem je přímo ukázkový vzorek elegantní rekreační chalupy. Socialismem zdevastovaná stavba v kopci nad vesnicí Strážné pod drobnohledem architektů získala nejenom novou tvář, ale s troškou nezbytné metafyzické nadsázky i zcela novou duši.
Když se k projektu dostalo studio Mimosa Architekti, zjistilo se, že z původních konstrukcí nezbylo téměř nic, co by bylo v dobrém technickém stavu a stálo za záchranu. Architekti se proto rozhodli pro radikální, ale pokornou cestu a místo lpění na degradované matérii se soustředili na uchování genia loci stavby.
Na místě vznikla vpodstatě nová chalupa, která svým designem navazuje na původní principy, posouvá je ale vcelku radikálně do současnosti. Autorský tým ve složení Jana Zoubková, Petr Moráček, Pavel Matyska a Eliška Vinklárková pracoval s typickými prvky krkonošské architektury. Cílem bylo vytvořit autentickou atmosféru, aniž by se návrh uchyloval k prvkům bez skutečné historické hodnoty.
„Do Krkonoš patří stavby s mohutnými, strmými střechami umožňujícími kdysi přežít dlouhé zimy. Se seníkovými vikýři, asymetrickým nasazením střechy na nízkém roubení vytvářejícím zápražím, s deštěním ve štítech. S kamennými podezdívkami a dispozičním trojdělením. Právě takovou jsme chtěli vrátit na místo, kam patří,“ říkají architekti.
Srdcem přízemí je světnice, jejíž měřítko určil jeden z mála dochovaných prvků, totiž původní trámový strop. „Ten předurčil světlou výšku i celkovou proporci prostoru, který si díky tomu zachoval atmosféru bezpečí a intimity. Moderní vrstvu přidává kombinace otevíravého a bezrámového zasklení, které interiér otevírá panoramatickým výhledům na hřebeny Krkonoš, aniž by narušovalo tradiční rytmus stavby v exteriéru.“
Vyjma hlavní světnice s pohodlným sezením pod okny je v přízemí situován pokoj pro hosty a schodiště. Toalety přistavěné v minulém režimu se proměnily v moderní saunu se zázemím. Mezi svah a původní objem chalupy architekti vložili technický blok, který čítá lyžárnu, dílny, ale i praktickou umývárnu pro psa a kola v jednom.
Podkrovní prostory jsou v duchu původních podstřešních prostor velkoryse otevřeny a poskytují soukromí jednotlivým členům rodiny.
Co se týká materiálové palety domu s užitnou plochou 306 m², dominuje dřevo použité na fasádě, krovu, podlahách i truhlářských výrobcích, doplněné o kámen na soklu a zpevněných plochách. Kovové a plechové prvky se propisují do střešní krytiny i subtilních detailů v interiéru, zatímco keramické dlažby a obklady definují koupelny a technické zázemí.
Technologické vybavení bylo navrženo s ohledem na osamocenou polohu v krajině. „Záměrem nebyla demonstrativní technologická soběstačnost, ale co možná nejjednodušší, funkční a nerušící provoz. I přes osamocenou pozici v krajině je objekt napojen na elektrickou rozvodnou síť. O vytápění a přípravu teplé vody se tak stará tepelné čerpadlo země – voda s geotermálním vrtem. Vodou je objekt zásobován z nedaleké studánky, splaškové vody jsou likvidovány ve vlastní čističce odpadních vod,“ uzavírají architekti.