Pražákovo kvarteto patří ve svém oboru k mezinárodní špičce a je oceňováno pro svůj nezaměnitelný český zvuk. Již pět dekád pravidelně hostuje v evropských metropolích, absolvovalo četná turné po Severní Americe a na svém kontě má přes 60 CD. Nyní se hudebníci rozhodli, že by domácímu publiku rádi zpřítomnili kouzlo výjimečných setkání a spoluprací, které během svých mezinárodních kariér navázali.
1 / 14
Dům s bohatě zdobenou fasádou nejde na pražském Masarykově nábřeží přehlédnout. Jen málo kolemjdoucích ale tuší, že perla secesní architektury ve svých útrobách ukrývá výjimečný koncertní sál s proskleným stropem a malbami Alfonse Muchy. Toto září dodá jedinečnou atmosféru novému festivalu komorní hudby s názvem Pražákovo kvarteto a přátelé, který rozšíří kulturní nabídku pražského babího léta. Stojí za ním mezinárodně renomované Pražákovo kvarteto, zejména jeho violoncellista Jonáš Krejčí.
„Pandemie covidu zasáhla koncertní scénu a dodnes ji výrazně ovlivňuje – zmizela řada akcí a příležitostí pro vystupování v zahraničí,“ říká Jonáš Krejčí. „Z pozitivního úhlu pohledu nám to ale dává více prostoru pro domácí publikum.“ Soubor se proto vydává cestou, kterou volí mnohá zavedená tělesa a uvádí do života vlastní festival. „Jsme moc rádi, že milovníkům vážné hudby představíme v novém světle unikátní prostor spolkového domu pěveckého spolku Hlahol s proskleným stropem a nástěnnou malbou od Mikoláše Alše, který koncertům dodá specifickou atmosféru,“ zve publikum Krejčí.
“Současná klasická hudba může být někdy pro posluchače obtížně přístupná, kvartet Tomáše Prechala však posluchače zaujme svou lehkostí...”
„Pražák fest přiveze na sklonku září do české metropole řadu zajímavých hostů a ozvláštní sezónu kusy, které by jinak posluchači neměli příležitost slyšet. Letos mezi nimi bude například světová premiéra skladby Smyčcový kvartet To an Estranged Soul mladého nizozemského skladatele českého původu Tomáše Prechala. „Současná klasická hudba může být někdy pro posluchače obtížně přístupná, Tomášův kvartet však posluchače zaujme svou lehkostí i návazností na moravskou folklorní hudbu,“ říká Krejčí.
Podle Krejčího přicházejí lidé na koncert prožít silný emocionální zážitek. Důraz na technickou dokonalost, který do klasické hudby vnesla éra CD, může být podle něj paradoxně ochuzující. „Dnes se interpreti často striktně drží notového zápisu. Ale i současní skladatelé občas řeknou, že by jejich dílo mělo znít jinak, než jak je zapsáno. U autorů, kteří už nežijí, si jejich záměry ověřit nemůžeme. Proto věřím, že interpretace by kromě virtuozity měla odrážet i osobnost hráče. Jen tak získá jedinečnost a emocionální náboj,“ vysvětluje.
“Dvořák měl těžký život a přišel o tři děti, ale v jeho hudbě je cítit nezdolný optimismus...”
Na festivalu Pražákovo kvarteto a přátelé budou programy poskládány tak, aby si je posluchači užili naplno. „Řada lidí slyší i známější skladby poprvé, proto potřebují prostor je vstřebat. Například Beethovenova rychlá tempa mohou být pro mnoho posluchačů těžko čitelná, zvlášť když akustika není ideální.“ Krejčí sám má rád například Dvořákovo smyčcové kvarteto Op. 105. „Dvořák měl těžký život a přišel o tři děti, ale v jeho hudbě je cítit nezdolný optimismus. A právě ten chceme předat.“
Optimismus a vyvážené emoce považuje Krejčí za klíčové nejen pro hudbu, ale pro život obecně. A má pro to i osobní důvody.
Pochází z lékařské rodiny a k medicíně ho to od dětství přirozeně táhlo. Měl však nesporné hudební nadání, které se v něm rodiče snažili rozvíjet. K hudbě jej to táhlo i proto, že hudebníci v minulém režimu patřili k málu těch, kteří mohli relativně snadno vycestovat za železnou oponu. Ještě před pádem komunismu tak odjel studovat do Londýna a později do Los Angeles k legendárnímu violoncellistovi Lynnu Harrellovi. „Lynn zůstává nezapomenutelnou ikonou mého života. Byl to úžasný violoncellista a pedagog, který dokázal technické detaily hry na cello skvěle vysvětlit. Měl jsem možnost nastudovat s ním Schubertův kvintet pro dvě cella – od té doby jsem tuto skladbu hrál mnohokrát a pokaždé si na ten mimořádný zážitek vzpomenu,“ říká Krejčí.
Na život v obří metropoli bez historické paměti a evropského genia loci si však nezvykl. „Stýskalo se mi po domově, po evropské kultuře a architektuře,“ vysvětluje, proč se po několika letech vrátil na starý kontinent – už s americkou manželkou a rodinou. Po působení ve Vídni a Berlíně se nakonec usadili v Česku, kde Krejčí dělí čas mezi Prahu a renesanční Slavonice.
“Dnes hudbu vnímám jako nástroj zklidnění, stabilizace a harmonizace života...”
„Hektické tempo si vybralo svou daň. Měl jsem zdravotní problémy, které mi pomohla vyřešit tradiční čínská medicína,“ popisuje rozjezd své druhé profesní dráhy. Východní léčitelství následně vystudoval a dnes v Praze provozuje vlastní praxi. „Ovlivnilo to i můj pohled na hudbu. Dnes ji vnímám jako nástroj zklidnění, stabilizace a harmonizace života. Pozitivní emoce, které k nám hudba přináší, mohou významně prospět našemu psychickému i fyzickému zdraví.“
Vy se můžete nabít pozitivními vibracemi z interpretačního mistrovství Pražákova kvarteta na festivalu Prážakovo kvarteto a přátelé, který se bude konat ve spolkovém domě Hlaholu od 28.září do 25.října. Večery jsou koncipovány tak, aby si je posluchači užili naplno a komplexně. Vedle hudebních zážitků proto nabídnou také ochutnávky apelačních vín z českých vinic.
Kompletní program a vstupenky najdete zde