Byt se nachází v budově z třicátých let v Miláně, která původně patřila italským státním drahám a byla postavena přibližně ve stejné době jako sousední budova Hlavního nádraží, dokonalý příklad monumentální architektury fašistické éry. Zachovala si původní okenní rámy i velkorysou výšku stropů, avšak původní dispozice nebyla ideální, kdy dlouhá chodba podél jedné strany propojovala čtyři místnosti. Architekt zboural příčky a uprostřed bytu vytvořil prostornou obytnou zónu, po jejíchž stranách jsou dvě ložnice s vlastními koupelnami.
Na návštěvě / Když se libanonský cit pro design setkává s italskou elegancí
Vše začalo o jedné letní dovolené na Apeninském poloostrově, kdy tenkrát devítiletý Libanonec Rudy Faissal řekl svým rodičům, že se jednou přestěhuje do Itálie. O devět let později svůj slib splnil. Odjel do Benátek studovat architekturu a následně našel práci v Miláně. To, co mělo být jen pár dalších let, se rychle protáhlo na patnáct, během nichž Rudy Faissal spolu s Riccardem Bocciou založil LIT Studio, progresivní architektonickou praxi s dnes již globálním renomé, která spojuje libanonskou a italskou estetiku. Výsledkem je eklektická směs stylů, jež se odráží i v jeho novém milánském domově.
Následný krok byl ještě radikálnější. „Abych získal více prostoru, umístil jsem kuchyň do hliníkového boxu a vsunul ji na místo původní chodby. Tak vznikl velmi milánský byt s cizorodým prvkem,“ usmívá se. Skoro futuristický objem se staví do kontrastu s atmosférou starosvětského půvabu.
Travertinová podlaha v kuchyni pokračuje i mimo hliníkový box a nenápadně kopíruje původní chodbu, čímž vzdává úctu historii prostoru. Kombinace červeného, béžového a tmavě hnědého kamene je vytvořena na míru, stejně jako unikátní vzor parketových prken. „Tato preciznost v detailech podlahy odkazuje na mé libanonské kořeny a lásku k mozaikám. Rád kombinuji jednoduché tvary a různé materiály, abych vytvořil zajímavé vzory a kontrasty,“ vysvětluje designér.
Velké posuvné dveře dodávají kuchyni pocit otevřenosti. Současně je lze zavřít při vaření a prostor tak oddělit. Skříňky z javorového dřeva se harmonicky snoubí s travertinovou pracovní deskou, laděnou do stejného odstínu jako béžová podlaha, kterou Rudy oživuje vyplněním otvorů fluorescenčně oranžovou pryskyřicí. „Chtěl jsem, aby prostor trochu zářil a nebylo všechno ton sur ton (tón v tónu),“ doplňuje.
Zatímco práce na samotné stavbě se zaměřovala hlavně na zachování ducha třicátých let, interiér je zařízen moderně, přičemž většinu nábytku a doplňků tvoří Rudyho osobní sbírka nebo kousky ze sbírky Lit Studia. V obývacím pokoji najdete modulární křeslo Sit/Lit, které vzniklo díky spolupráci studia s belgickou designérkou Roxane Lahidji.
Skulpturální jídelní stůl, jeden z Rudých oblíbených kousků, je kreativně poskládaný z mramorových desek. „Lze jej velmi rychle sestavit i rozložit, trochu jako nábytek z Ikea, ale v prémiové kvalitě,“ směje se Rudy. „Jako architekt a designér, na rozdíl od umělců, si rád vytvářím tvary skládáním, nikoli vyřezáváním,“ vysvětluje.
Toto je architektův již třetí domov v Miláně. Každý z nich byl vždy o něco prostornější a velkorysejší než ten předchozí. „Zpočátku jsem se obával, že budu cítit nostalgii při prodeji svého předchozího bytu, ale žádná citová vazba se nevytvořila. Naopak! Baví mě znovu promýšlet zcela nový prostor. Když přijde čas, rád ho vymění za něco většího a jiného,“ uzavírá.
