Po absolvování ateliéru keramiky a porcelánu na pražské UMPRUM se Nina Fránková přestěhovala do Amsterdamu, kde několik let žila a tvořila. Dnes pracuje na rodné Moravě, ve městě Blansko. Ve své tvorbě se pohybuje napříč médii. Věnuje se keramice, sochařství, fotografii, videu, kresbě, textu, designu, site-specific instalacím, interdisciplinárnímu výzkumu a nově také sítotisku. Zaměřuje se na metaforický rozměr samotného procesu tvorby a dlouhodobě rozvíjí autorský archiv skulptur jako živý, proměnlivý organismus. Její obdivuhodná práce často vychází z archetypálních forem keramiky a porcelánu a zachycuje symboliku přírodních tvarů i ztrácející se vztah člověka k materiálu a přirozenému prostředí.
Hlína jako přírodní prvek je základem života. Rodí se z ní rostliny, drží stopy minulosti a stála u počátku mnoha kultur. Reaguje na lidský dotek, mění se časem, pamatuje si. Právě keramická hlína jí umožňuje oživovat rituály, znovu objevovat krásy starých forem a opomenutých fragmentů. Její práce přesahuje klasickou keramiku a propojuje konceptuální průzkum formy, symboliky a vztahu člověka k materiálu. Výtvarnice a keramická umělkyně Nina Fránková v našem pravidelném Q&A odpovídá, co jí přináší největší radosti či jakou činností si dokonale vyčistí hlavu.
1.
Jaký nový produkt vám v poslední době udělal radost?
Nedávno jsem objevila v antikvariátu set staronových sklenek – čtyři retro školní skleničky, které mají přesně ten typ jednoduchého půvabu, jaký miluju. Nejraději si do nich nalévám kávu s našlehaným mlékem a sleduju, jak se obě vrstvy pomalu propojují. Je to každodenní rituál, který mě na chvíli zastaví a přepne do jiného rytmu.
2.
Jaké nejzajímavější jídlo umíte uvařit?
Jednou za čas si vyhradím prostor na domácí kváskovou pizzu. Příprava je rozložená do dvou dnů, což vyžaduje určité plánování, ale právě to mě baví. V den pečení pak zvu rodinu nebo přátele a společně tvoříme i jíme. Je to o rytmu, jednoduchých surovinách a sdíleném čase, který má zvláštní atmosféru.
3.
Co vám přináší klid v duši?
Když jsem v kreativním flow, a něco tvořím rukama, svět kolem mě se na chvíli ztiší, a já se plně ponořím do přítomného okamžiku. Podobně uklidňující jsou pro mě i chvíle zpomalení, kdy nic nemusím stíhat. Jen být, dýchat a vnímat. Potřebuju ten prostor, kde se věci dějí přirozeným tempem a bez tlaku.
4.
Jakou činnost jste si nedávno osvojila a baví vás?
Zkouším sítotisk. Zatím na textil, ale brzy se chci pustit i do papíru. Fascinuje mě ta fyzická stránka procesu, stopa ruky a nedokonalosti, které dělají každý výtisk jedinečným. Ráda bych tímto způsobem tiskla i vlastní propagační materiály. Je to mnohem bližší přístupu k mé tvorbě než klasický digitální tisk.
5.
Který nedávno zhlédnutý film či seriál doporučujete na tento víkend?
Velký dojem na mě udělal nový dokument Oceán s Davidem Attenboroughem. Je to vizuálně ohromující a zároveň velmi tiché a lidské dílo. Připomíná nám, že přírodní svět má své vlastní tempo, a že stojí za to ho vnímat a chránit.
Ninu můžete sledovat zde