Jeho ilustrace získaly řadu tuzemských i zahraničních ocenění včetně Zlaté stuhy, Ceny české filmové kritiky či Českého lva za celovečerní režijní debut Tonda, Slávka a kouzelné světlo, který rovněž ocenili na prestižním mezinárodním festivalu animovaných filmů v Annecy. V roce 2018 byl za knihu Kuba Tuba Tatubahn zapsán na seznam nejlepších ilustrátorů mezinárodní čestnou listinu IBBY (International Board on Book for Young People), jedno z nejvyšších ocenění pro tvůrce dětské literatury. Právě v těchto dnech nakladatelství Kodudek uvedlo nově přeložené úplné vydání Andersenových pohádek doplněné o téměř stovku jeho ilustrací.
Ve své tvorbě se zaměřuje hlavně na projekty pro nejmenší diváky – od knižních ilustrovaných leporel až po loutkové a počítačové animace. Pro svou typickou poetiku a melancholickou atmosféru s důrazem na výtvarnou stylizaci a dramatickou hloubku se řadí k unikátním tvůrcům s mezinárodním přesahem. Výtvarník, ilustrátor dětských knih a režisér animovaných filmů Filip Pošivač v našem pravidelném Q&A odpovídá, co mu přináší největší radosti či jakou činností si dokonale vyčistí hlavu.
1.
Jaký nový produkt vám v poslední době udělal radost?
První věc která mě napadla je naše nové trojsvazkové vydání pohádek Hanse Christiana Andersena, které jsem ilustroval v posledním půldruhém roce. Byla to intenzivní práce, velmi tvůrčí a věnoval jsem jí mnoho energie. Nakladatelství Kodudek se rozhodlo vydat kompletní a původní překlad Andersena přímo z dánštiny. Já dostal příležitost to celé výtvarně zpracovat a doprovodit mnohostránkovými cykly ilustrací. V uplynulém roce a půl jsem žil v nekonečném světě Andersenovy imaginace, naprosto pohlcen úžasným množstvím lokací, postav a jejich příběhů. Tři svazky, které jsme vydali jsou vázané v plátně, mají perfektní tisk a krásně voní. Byla to skvělá spolupráce a velká výzva. Do poslední chvíle jsem váhal, zda jsem na tak velkou práci profesně dostatečně zralý. Krásná zpětná vazba od čtenářů i odborné veřejnosti mě utvrdila v tom, že se práce povedla. Tedy toto je má radost – titul, na jehož vzniku jsem měl čest se podílet.
2.
Jaké nejzajímavější jídlo umíte uvařit?
Zažil jsem významné období, kdy jsem vyráběl vlastní domácí těstoviny. Bylo to skoro něco jako koníček, volnočasová aktivita. Nejvíc mě bavily ravioly, které jsem dělal na mnoho způsobů, a doma měly pozitivní ohlas. Samozřejmě při každé návštěvě Itálie obdivuju to, s jakou jednoduchostí a šarmem Italové vaří. O kvalitě produktů ani nemluvím. Natožpak jak umějí vychutnávat jídlo. V příštím životě bych se chtěl narodit jako vnuk italské babičky.
3.
Co vám přináší klid v duši?
Jednoznačně pořádek a přehled o věcech. Nejen jistý ordnung v domácnosti a u sebe v ateliéru, ale také ve vztazích s blízkými. Když vím, že v nejužších vztazích mám všechno v pořádku, že všichni víme, co vzájemně potřebujeme a dokážeme to pro sebe naplnit, cítím o to větší harmonii a vyváženost ve své práci. Lépe se na ni koncentruji, snadněji se odpojím od všedního světa. Můžu se pak věnovat svým fiktivním příběhům, ať už v ilustraci nebo v animovaném filmu, a dávat jim jasnou myšlenku, tvar a barvu.
4.
Jakou činnost jste si nedávno osvojil a baví vás?
Řízení auta! Mnoho let jsem autoškolu odkládal, a byl jsem přesvědčený, že role řidiče nebude patřit mezi mé schopnosti. Všechny prázdninové cesty s rodinou vždy šoférovala moje žena. Překvapil jsem sám sebe tím, jak moc mě jízda baví. Teď už řídím vždycky a všude, a jsem rád, že jsem překonal dlouholetý blok.
5.
Který nedávno zhlédnutý film či seriál doporučujete na tento víkend?
Poslední díl třetí série Bílého lotosu mě naprosto dostal. Nyní se těším na nové díly Příběhu služebnice, které už nesleduji s tak zatajeným dechem jako první série. Přesto je seriál dobrým zrcadlem pro naši společnost. A Elisabeth Moss je prostě skvělá.
Filipa můžete sledovat zde