Jan Černý patří mezi nejúspěšnější české módní návrháře současnosti. Stážoval v módním domě Louis Vuitton, podílel se na renesanci kultovních tenisek Prestige a jeho oděvní značka Jan rychle stoupá vzhůru. Kde rád nakupuje, bez čeho se ve svém šatníku neobejde a proč má nade dveřmi sochu řeckého boha?
Co se týká oděvů, mou sázkou na jistotu… je jednoznačně triko JAN zakasané do širokých kalhot a tenisky.
Naposledy jsem si udělal radost… slunečními brýlemi Maison Margiela x Mykita. OK, není to úplně oblečení, ale…
Oděvní brand, který se mi v současnosti moc líbí… je Prada pod vedením Miuccia Prada a Rafa Simonse. Je zajímavé pozorovat propojení těchto dvou velikánů.
Oblečení nakupuji… určitě v Paříži, od Printemps, kde mají z department storů za mě nejlepší selekci, až po conceptstory v Le Marais, jako třeba The Broken Arm.
Z doplňků se neobejdu… bez prstenu, který jsme navrhli společně s Ondrou Stárou. Nosím ho každý den.
Co se jídla týká, mám rád… jednoduchá, ne příliš překombinované pokrmy. Perfektně zvládnutá pasta v Pastacaffé je pro mě momentálně volba číslo jedna. Nebo skvělé saláty v Ragazzi na Vinohradech, takové jinde v Praze nejsou.
Kromě módy je mou další vášní… dobré jídlo a cestování, nedávno jsem se vrátil z italského Sorrenta a můžu jen doporučit.
Geograficky jsem teď zatížený… na venkov Itálie, takže bych si chtěl projet Apulii. Hotely vždycky střídám, abych si vyzkoušel různé přístupy.
Z hudby poslouchám… spoustu úplně nesouvisejících věcí. Momentálně mi často v playlistu jede Tyler, The Creator. Nebo třeba hudba, kterou komponovali pro předposlední Louis Vuitton Show.
Mým oblíbeným artefaktem v bytě… je jídelní stůl z travertinu, který jsem si sám navrhnul. Má na první pohled klasický tvar, ale při pohledu blíž je deska stolu různě srážená a vyřezaná do nenápadných křivek.
Nejlepší rada, kterou jste dostal… je, abych se s tím moc ne*ral, poradil mi to designér Jakub Polanka.
Kdybych nebyl návrhářem, byl bych… achitektem. Architektura, zahrady nebo interiéry mě baví.
Nejzvláštnější věc do bytu, kterou jsem si pořídil… je hlava řeckého boha v životní velikosti, která mi visí nad vstupními dveřmi. Tu jsem koupil ještě před tím, než jsem vůbec podepsal smlouvu o koupi bytu. Ale věděl jsem, že ho bude dobře hlídat.
Když mám čas nedělat vůbec nic… vyjedu se psem za Prahu nebo za rodiči.